"Alberto Moravia (1907 – 1990), vlastním jménem Alberto Pincherle, byl italský spisovatel, novinář a literární kritik. Pocházel ze židovské rodiny. Za 2. světové války úspěšně bojoval s tehdejší fašistickou cenzurou. Byl na něj vydán zatykač, proto se musel ukrývat. Je hlavním představitelem neorealismu v Itálii. Ve svých dílech se zabýval úpadkem rodiny a krachem lidských vztahů. Postupem času se více věnoval sexuální tématice a otevřeně kritizoval fašismus.
Další díla: román Římanka a Nuda
Současníci: Albert Camus, George Orwell, Samuel Beckett
Doba: 2. světová válka 1939 – 1945 – největší ozbrojený konflikt v dějinách lidstva. Ovlivnila světové dějiny a politiku. Německo a jeho spojenci válku prohráli. Po válce se do popředí dostaly dvě supervelmoci – Spojené státy americké a Sovětský svaz.
Válka se stala významným tématem literatur všech zemí, které byli 2. světovou válkou zasaženi. Autoři ve svých dílech protestovali proti válce, oslavovali hrdinství, statečnost, odvahu, ale i strach, zbabělost nebo kolaboraci. Dále se rozvíjel existencialismus, neorealismus, avantgardní a postmoderní literatura.
Moravia začal psát po 2. světové válce, ale většina jeho děl je válkou výrazně ovlivněna.

Horalka patří do epiky (má děj). Je to román (delší časové období, hodně postav, hlavní dějová linie se dále větví).
Umělecký směr: neorealismus – rozvíjel se ve 40. a 50. letech 20. století především v Itálii. Tento umělecký směr se snaží o obnovení realismu. Vyznačuje se důsledným prokreslením a dramatickým viděním každodenního života. Zabývá se sociální problematikou a lidmi na okraji společnosti.

Cesira – nevzdělaná, pracovitá, temperamentní, statečná,

Hlavní hrdinkou je Cesira, která pochází z venkova. Velice brzy se provdala za mnohem staršího muže, ke kterému necítila žádnou lásku. Chtěla se jen dobře provdat. Společně žili v Římě. Cesira si otevřela krámek. Nad ním měla pěkně zařízený byt. Nevedlo se jí vůbec špatně. Do krámku chodilo dost lidí, takže si Cesira viděla dostatek peněz. Cesira měla problémy s manželem. Věděla, že ji podvádí, ale i přesto se snažila, aby byla dobrá manželka. Narodila se jim dcera Rosetta. Cesira začne mít odpor ke svému muži. Ten po pár letech zemře a Cesira zůstane sama s dospívající dcerou. V Itálii propukne 2. světová válka. Cesiru však válka nezajímá. Neumí číst ani psát a jediné, co ji zajímá je, aby se jí dařil obchod. Díky válce totiž lidé potřebují potraviny, protože kvůli válce trpí hladem. Cesira se začne věnovat černému obchodu a díky tomu velice zbohatne. Řím je však brzy obsazen Němci a Cesiře dojdou zásoby a jídlem. Kvůli tomu je nucena opustit Řím a rozhodne se odjet za rodiči na venkov, protože si myslí, že tam žádná válka není. Cesiře pomůže kamarád její zesnulého muže a dopraví ji i s dcerou na vlak. Cesta trvá pár dní. Bohužel se nedostanou přímo do vesnice jejich rodičů. Musí zůstat ve Fondi. Cesira si myslela, jak na venkově válka a hlad nebudou, ale opak byl pravdou. Lidé se zde měli velice špatně. S Rosettou se ubytovala v podivné rodině Concetty a Vincenza, kteří měli 2 syny, ale ti uprchli, aby nemuseli na frontu. Cesiře a Rosettě se u Concetty vůbec nelíbí. Je tam velice špatná hygiena a hlavně z nich mají strach, protože jim jde jen o peníze. Tomassino jim pomůže uprchnout do malé vesničky v horách, do sv. Eufemie. Ve vesnici se jich ujme Fillipo a ubytuje je ve skromném příbytku. Díky tomu, že mají hodně peněz, tak se jim daří poměrně dobře. Tomassino jim obstará dostatek potravin. Válka však stále nekončí a proto jsou ženy nuceny zůstat déle, než očekávaly. Spřátelí se s Michelem, což je syn Fillipa. Michel je vzdělaný, milý a je úplně jiný než ostatní lidé. Cesiře začnou ubývat zásoby."