"Gustave Flaubert byl francouzským realistickým a naturalistickým spisovatelem. Narodil se 12. prosince 1821 v Rouenu do lékařské rodiny. Studoval práva v Paříži, ale kvůli nervovým záchvatům a epilepsii studia ukončil. Protože byl finančně zabezpečen, mohl si dovolit trávit svůj život samotářsky v usedlosti u Rouenu a zde pracovat na svých literárních dílech. Udržoval kontakty např. s Victorem Hugem nebo Guyem de Maupassantem, kterého svými radami prakticky uváděl do literatury. Flaubert odmítal manželství jako projev měšťáctví. Za svůj román Paní Bovaryová byl souzen (ve stejném roce jako Baudelaire za Květy zla), právě pro urážku veřejné mravnosti a manželské instituce. Při soudním řízení roku 1857 byl všech obvinění zproštěn. Flaubert byl schopen filozofické a psychologické analýzy a vynikal v ní. Hodně cestoval – navštívil Itálii, Řecko, Tunisko a Blízký východ. Zemřel 8. května 1880. K jeho nejvýznamnějším dílům patří kromě Paní Bovaryové také historický román Salambo, silně autobiografická a pesimistická Citová výchova nebo Pokušení svatého Antonína.
Paní Bovaryová je hluboce psychologicky prokreslený román o ztrátě iluzí. Hlavní hrdinkou je Ema Bovaryová – krásná, ale rozmařilá žena, jež byla vychována v klášteře a mládí strávila četbou romantických románů, ve kterých byla popisována láska, dobrodružství a vášeň. Podobné očekávání má i od manželství, ale její tužby nedocházejí naplnění. Hledá tedy smysl života a vzrušující dobrodružství mimo všední život. Touží po vášnivé lásce a přepychu, žije jen svými iluzemi a velice trpí v zajetí šedivého prostředí. Eminým manželem je venkovský lékař Karel Bovary. Je to dobrák, ale velmi jednoduchý a omezený, po celodenních cestách za nemocnými je unavený, nečinný, těžkopádný. Emu ale nesmírně miluje. Další důležitou postavou je lékárník Homais – charakteristický představitel tzv. lidského typu. Jedná se o typického měšťáka a patolízala, honícího se jen za vlastním úspěchem. Píše články do novin, ve kterých se snaží na sebe upozornit a získat si všeobecné uznání. Na konci románu získá vytoužený čestný kříž, který je vnímán ironicky jako symbol vítězného měšťáctví.
Román nese podtitul Mravy francouzského venkova, děj zobrazuje právě prostředí francouzského maloměsta v 19. století. Postupně se odehrává na třech městech: Tostes, Yonville a Rouenu. Na začátku je líčeno dětství a mládí pozdějšího lékaře, Karla Bovaryho. Ten se po smrti své první manželky, bohaté a výrazně starší měšťanky, zamiluje do Emy, jejíhož otce léčí. S Emou se následně ožení. Ema do manželství vstupuje s velkým očekáváním a touhou po splnění svých představ, které si vytvořila četbou romantických románů plných vášně. Střetává se ale s ostrou realitou. Následuje zklamání a deziluze. Její situaci nezmění ani narození dcery, ba spíše naopak – okamžitě ji dává na starost kojné. Citovou prázdnotu z manželského stereotypního života ještě zesiluje maloměstské prostředí tvořené svéráznými postavami, jako je vypočítavý lékárník Homais, lichvář Lhereux, farář Bournisier či Emini milenci – Rudolf a později Leon. S Rudolfem má dokonce naplánovaný útěk, ale on ji na poslední chvíli zradí. Ema je zdrcena. Karel ji všemožně utěšuje a rozptyluje, až ji nakonec vezme do divadla (proč je ovšem Ema na dně, netuší, o bývalém milenci neví). V divadle se setkávají se svým bývalým přítelem Leonem, do kterého byla Ema již dříve zamilována a také Leon byl jejím ctitelem. A tak znovu začínají Eminy zálety – pod záminkou, že se jezdí do Paříže učit na klavír, navštěvuje Leona. Oba milence si Ema velmi vydržovala – kupovala jim drahé dárky apod. Emina rozhazovačnost a rozmařilost přerůstá v obrovské problémy. Manželům Bovaryovým hrozí exekuce. Karel o jejích milencích stále nemá ani zdání. Ema je bezradná a obrací se na lichváře Lhereuxe (na nějž se obracela už i předtím, když sháněla dary pro milence) a pak i na Rudolfa s Leonem. Nikdo jí nepomáhá. Ema řeší situaci sebevraždou. Otráví se jedem na krysy. Po její smrti Karel nalézá její milostné dopisy a odhaluje její nevěru. Je zdrcen a po krátké době umírá také."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ