"FORMA
Literární druh: epika

Výrazová forma: próza

Literární žánr: román (velmi rozsáhlé dílo, obsahuje více dějových linií, mnoho postav, vícero prostředí)

Literární směr: vydáno r. 1929 ; dílo i autor se řadí do období tzv. ztracené generace; obecně jde o období světové poválečné prózy

Slovní zásoba: nepříliš květnatý jazyk, převažuje spisovný jazyk spolu s vojenských slangem, přímá řeč převážně nespisovná, použity i vulgání výrazy

Kompozice: vyprávěna ich-formou (Bäumer), kromě závěru, kde je vypravěčem nezúčastněná třetí osoba, kapitoly řazeny spíše volně než chronologicky

OBSAH

Postavy:
Pavel Bäumer - vypravěč; středoškolský student, který pocházel z chudé rodiny
Albert Kropp - spolužák Pavla; nejlépe mu to myslelo, a proto byl svobodníkem (měl nejnižší hodnost)
Müller - vláčel s sebou učebnice a snil o válečné maturitě (v bubnové palbě šprtal fyzikální poučky)
Leer - spolužák Pavla, který nosil plnovous a liboval si v děvčatech z důstojnických pufů
František Kemmerich - spolužák Pavla; umírá jako první v nemocnici
(Všem těmto chlapcům bylo 19 let a šli hned z gymnázia do války.)
Tjaden - hubený zámečník; největší žrout roty (také 19letý)
Haie Westhus - kopáč rašeliny (19letý)
Deterding - sedlák, který myslel jen na svou usedlost a na svou ženu
Stanislav Katczinsky - čtyřicátník, hlava skupiny; byl mazaný, svislými rameny a s úžasným čichem pro průšvihy, pro dobré jídlo a krásné ulejvárny
Himmelstoss - desátník; po celou dobu výcviku se snaží jakkoliv šikanovat vojáky, přitom je sám největší zbabělec a hlupák


Děj:
Hlavní postavou románu je pruský student Paul Bäumer, jenž se spolu se svými spolužáky na nátlak třídního učitele dobrovolně přihlásí k vojenské službě a je již začátkem války odveden na frontu. Po ponižujícím výcviku pod vedením zbabělého, ale krutého poručíka Himmelstosse jsou Paul a jeho kamarádi vysláni do zákopů. Díky svému vzájemnému přátelství a radám zkušeného vojáka Stanislava Katczinského se jim daří ve válce přežívat a zároveň si zachovávat svou lidskost, přesto však všichni postupně podléhají zoufalství a letargii, vyvolanými monotónností, nesmyslností a krutostí války. Postupně se stávají zcela otupělými a netečnými k hrůzám, kterým musí dennodenně přihlížet. Když se Paul během své dovolené krátce vrátí do svého rodného města, zjišťuje, že se ostatním lidem zcela odcizil - s otcem si nerozumí, u matky nachází pochopení, ale ne porozumění. Po návratu na frontu se situace zhoršuje, přátele jeden po druhém umírají a konečně po smrti Katczinského ztrácí Paul veškerý smysl života. Sám umírá v říjnu 1918, měsíc před koncem války.V klidný den, kdy je na západní frontě klid."

Gymnázium

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ