"Alexandrín ve formě sonetu
 alexandrín - dvanácti nebo třináctislabičný rýmovaný verš tvořený jambickými stopami - jambický hexametr - po šesté slabice následuje cézura (přerývka)
sonet - literární poetický útvar, který vznikl ve 13. století, vyznačuje se přesně vymezenou strukturou 14 veršů rozdělených do 4 strof a logickým členěním.

 Literární směr
Byl to směr moderních básnických směrů - impresionismus, symbolismus, dekadence.
Dekadence - vyznačovala se důrazem na přehnaný subjektivismus, reálný svět byl považován za druhořadý, zaměřovala se na rozbor osobních prožitků, "únava" z konce století - nejistota a rozčarování jedinců v přelomové době, za praotce je považován právě Baudelaire
Symbolismus - skutečnost není popisována přímo - autoři se soustředí na způsob, jak ji evokovat prostřednictvím symbolů a znaků, díla mnohdy působí mnohoznačně i protichůdně, důraz je kladen na práci se slovy a jejich spojování v celky, objevuje se zvukomalba a důraz na zachycení vnitřních emocí, vzniká volný verš, synestézie - míšení vjemů z různých smyslových oblastí
Prokletí básníci - označení pro francouzské nekonformní básníky poslední třetiny 19. století, bývají s nimi spojovány drogy, alkohol, zločiny, násilí a životní styl spojená s neúctou k většinové společnosti a jejím pravidlům, hlavním znakem jejich poezie je hledání krásy v ošklivost

 Doba vzniku díla
2. polovina 19. století

 Kdy a kde se dílo odehrává
Paříž 19. Století (blíže není uvedeno, jelikož jsou to básně)

 Téma (obsah díla)
Sbírku tvoří 6 částí: Spleen a ideál, Pařížské obrazy, Víno, Květy zla, Vzpoura a Smrt. V básních je zcela obnaženo srdce člověka, rozpolceného mezi hrůzou před životem a extází z jeho krásy, člověka, který je nepřítelem každé prostřednosti a všednosti, se zálibou ve výstřední obraznosti.

První část se nazývá Spleen a ideál, ve kterém je vylíčen kontrast mezi touhou po ideálu a nemožností jej dosáhnout, což vyvolává pocity melancholie. Z této části mě nejvíce zaujala báseň Zdechlina, která vypráví o autorovi a o jeho milé, kteří se za jednoho letního rána vydají na procházku. Během ní narazí na mršinu, jíž básník navzdory její hnilobě a hnusu obdivuje a přirovnává ji ke své milé, která podle jeho slov skončí stejně jako mrtvola. Nakonec ale dodává, že i když jeho kráska bude rozežrána od červů hnít v hrobě, on si uchová její krásu navždy ve vzpomínkách."

Práce obsahuje malý obrázek medvídka.