1.	Základní charakteristika a vlastnosti směnek

2.	Druhy směnek

2.1.	Směnka vlastní

2.2.	Směnka cizí

3.	Účtování směnek

4.	Ocenění směnek

"V českém právním řádu je problematika směnek upravena zákonem směnečným a šekovým č. 191/1950 Sb. Zákon stanoví, že směnka je určena svými náležitostmi. Směnka je převoditelným cenným papírem na řad, který se převádí indosamentem. Má formu listinného cenného papíru.

Řad – tím se označuje osoba, které má být ze směnky plněno.
Indosament (rubopis) je vyjádřením vůle majitele směnky převést svá práva na další osobu. Indosament se nalézá na rubu směnky a jednotlivé indosamenty musí na sebe navazovat.

Z hlediska náležitosti směnky rozeznáváme:
-Směnku vlastní
-Směnku cizí

V praxi je obvyklejší směnka cizí. Směnka cizí je platební příkaz výstavce směnky vůči dlužníkovi (směnečníkovi), aby zaplatil ve stanovené době dohodnutou sumu oprávněné osobě. Směnka cizí může být záležitostí dvou nebo tří subjektů. Dva: výstavce směnky cizí přikazuje směnečníkovi zaplatit „na řad můj vlastní“ – výstavce směnky cizí je i první věřitel. Tři: výstavce směnky cizí přikazuje směnečníkovi zaplatit na řad třetí osoby. Ne vždy je výstavce směnky věřitelem.
Směnka vlastní je platební příslib dlužníka (výstavce směnky) ve prospěch věřitele, že zaplatí ve stanovené době určitou částku osobě označené na směnce. Z uvedeného vyplývá, že oba druhy směnek se liší svým vyjádřením, a to:
Směnka cizí přikazuje dlužníkovi zaplatit.
Směnka vlastní představuje slib dlužníka, že bude platit.

Účtování směnek

Při účtování pořízení směnky, která je vždy úvěrovým cenným papírem, vychází vlastník z ekonomického užitku spočívajícího v dlouhodobém nebo krátkodobém výnosu, který musí dlužník spolu s dlužnou částkou splatit.

Pokud byla směnka pořízena jako cenný papír s předpokládaným držením déle než 1 rok, jde o finanční investici účtovanou na účtu 069 – Ostatní finanční investice. Nakoupená směnka jako cenný papír s předpokládaným držením kratším než 1 rok je krátkodobý finanční majetek účtován na účtu 253 – Dlužné cenné papíry.

Hospodářská praxe nejčastěji používá směnku jako platební a úvěrový prostředek při zúčtovacích vztazích mezi subjekty vyplývajícím ze vzájemných dodávek, úkonů, prací a služeb.
Přijaté směnky cizí a směnky cizí na vlastní řad účtujeme na účet 312 – Směnky k inkasu v těch případech, kdy věřitel směnky drží do splatnosti a pak je předloží k proplacení dlužníkovi.

Při eskontu směny bankou, tj. v případě, kdy věřitel postoupí směnku bance za účelem získání peněžních prostředků před splatností směnky, se směnka převede z účtu 312 na vrub účtu 313 – Pohledávky za eskontované cenné papíry. Jde o poskytnutí eskontního úvěru, přitom si banka uplatní nárok na diskont ( je sazba, za níž banka nedospělou směnku odkupuje). Závazek z úvěru poskytnutý bankou se účtuje na účtu 232 – Eskontní úvěry. Jde-li o závazek dlouhodobý, účtuje se na účtu 461 – Bankovní úvěry."