1.	Obyvatelstvo

2.

Rodina

a) „Tři ženské dohromady, křiku plné hrady“

3.	Japonská žena

"Japonská žena
Zatímco muž je symbolem dlouhověkosti a vytrvalosti, správná žena v Japonsku je ta, která se takového pevného kmenu drží.
Japonské dívky jsou vychovávány, aby byly prvotřídně přizpůsobivými bytostmi, které se vnějšímu pohledu (i Evropanům) jeví jako obzvláště křehká stvoření bez vlastní vůle. Mimochodem japonské výrazy pro manželku se dají přeložit jako „ ta vzadu v domě“. Není však mylnější představy. Japonské ženy třímají pevně v rukou rozpočet celé rodiny, manželům přidělují kapesné, určují výchovu a vzdělání dětí. Asi 96% dívek pokračuje z nižší střední školy na vyšší a čím dál větší procento (1990 37%) studuje na vysokých školách.
Vdávají se průměrně ve věku 26 let. Svatba je finančně velmi náročná a někdy vyžaduje několik let pečlivého spoření.
Vděčným námětem hovorů je zda se pár vzal z lásky, či si byli dohozeni. Na rozdíl od Evropy se nepovažuje za neslušné se na to zeptat. Dnes už převažují sňatky z lásky.Mladé ženy obvykle pracují, dokud se nevdají, případně než mají první dítě. Poté zůstávají doma, do práce se vracejí podle ekonomické situace rodiny, emancipace, apod. Ale ne po 3 letech, daleko později až děti odrostou do věku, kdy svůj čas převážně tráví ve škole. Tím, že zůstávají doma ztrácí kvalifikaci. Ale i když před svatbou tuto kvalifikaci mají, zaměstnavatel je nezaměstná na té úrovni, která by jim příslušela, protože na těch několik let do svatby nemá cenu do neperspektivní pracovní síly investovat. Existují ženy které pracují plně, bývají to ženy bez dětí a bez manžela."

Práce je strukturovaná v bodech. Vhodná pro použití na střední škole.