1.	Hlavní postavy

2.

Děj

3.	Stylistické a lingvistické prvky v knize použité

4.

Autorka

"V jedné z nich , přesně při procházení Hebrejů s Mojžíšem po dně moře , padne i „ farao“ Hatšepsut . Cestou potkají prastarého mudrce Imhotepa , který jim vysvětlí důvod propadu v čase a poradí , jak se vrátit zpět do své doby . Mezitím po nich pátrá Thutmose , jelikož oni byli jediní , kteří věděli co se stalo s Hatšepsut a to ohrožovalo jeho nároky na budoucí trůn . Ukryjí se do polorozpadlého chrámu , kde už před nějakou dobou viděla Chloe na zdech podivné obrázky . Podle nich s Cheftuem pochopili co mají udělat , aby se dostali zpátky do své doby . Když už jim nezbývá moc času a faraonovi vojáci vtrhnou do chrámu , podaří se jim rozluštit vše . Cheftua obklíčí , ale Chloe udělá vše jak má a s pomyšlením na to , že už ho nikdy neuvidí se vydává nazpět do budoucnosti . Po probuzení však zjistí , že je na neznámém místě , a ne sama . Po jejím boku se probírá i překvapený Cheftu .
Kniha má otevřený konec.

Románem prochází několik lidských osudů , které se ale postupně proplétají a spojují v jeden velmi zajímavý příběh .

Kniha je napsána chronologicky , i když začíná v budoucnosti a po propadu v čase probíhá dále v minulosti po běhu času . Je psána v ER – formě .

V knize je užito několik cizích výrazů jak z egyptštiny , tak z latiny a francouzštiny . Např . Rekkit – prostý lid , prostý jazyk „Memento homo quia pulvis es , et in pulvírem revertis.“- Člověče pomni , že prach si a v prach se obrátíš . „Allen avec Dieu , mon ami.“ - Buďte z bohem příteli . str . 95"

Práce potřebuje velmi zevrubnou kontrolu celého textu.