1.

Děj

2.

Postavy

3.

Tématika

“Petr a Lucie je milostný příběh dvou mladých Francouzů. Odehrává se v předjaří roku 1918 v Paříži. Oba dva tu žijí ve stínu strašné první světové války. Před ní a jejímy útrapami se uchylují do světa štěstí i zapomění. Vytvořili si svou láskou a svou oddaností svůj vlastní svět. Pro Petra a Lucii znamená tato láska v tragických válečných útrapách a nejistotách nesmírnou posilu. Jejich cit však nedojde naplnění. Krutý osud ukončuje nečekaně jejich život a nedosněný sen.
Petr byl syn z dobré měšťanské rodiny. Otec byl soudce čestný a nesmírně vážně plnící své povinnosti. Byl republikán. Matka byla dobrá křesťanka. Oba rodiče milovali své děti. Petra i Filipa. Filip byl Petrův o šest let starší bratr. Petr ho zbožňoval tak, jak mladší sourozenci zbožňují starší bratry. Filip byl už ve válce a Petr měl být odveden za půl roku.

Petr se s Lucií setkal náhodně v metru, když jel domů. Nejdříve se na sebe jen letmo podívali a potom při nějakém rozruchu se najednou drželi za ruku. Poté se beze slova rozešli. Podruhé ji Petr zahlédl z mostu Umění. Lucie běžela ze schodů se skicami v ruce. Za týden se Petr procházel Lucemburskou zahradou. Snil o Lucii, přemýšlel zda je zamilován a šťasten. A náhle zahlédl její úsměv. Rozběhl se za ní. Posadili se na nedalekou lavičku a dali se do nesmělého hovoru. Petr se dozvěděl, že Lucie si vydělává malováním obrázků. Potom se vídali každý den. Petr se chodil dívat, jak Lucie maluje a společně chodili obrázky prodávat. Postupem času se Petr s Lucií velice sblížili.

Petr věděl, kde Lucie bydlí. Bylo to za městem v chudé čtvrti. Lucie mu vyprávěla z jaké rodiny pochází. Maminka byla z bohaté rodiny, ale protože se provdala za chudého učitele, rodiče se jí zřekli. Ani po smrti svého muže neprosila rodiče o pomoc. Vychovala Lucii sama. Maminka nyní pracovala v továrně na zbrojivo."