"BUŇKA, BUNĚČNÝ CYKLUS
Buňka
- buňka – r. 1665 použil tento pojem anglický badatel Robert Hooke – popisoval výsledky svého mikroskopického pozorování korku
- Antony von Leewenhook – zkonstruoval si r. 1671 mikroskop, pozoroval prvoky, vířníky, červené krvinky, spermie,…
- Schleiden, Schwann – Schwann zformuloval buněčnou teorii: všechny organismy mají buněčný základ, Schleiden pojednal o stavbě rostlinné buňky
- J.E.Purkyně – již roku 1837 vyslovil domněnku, že základními stavebními jednotkami rostlinného a živočišného těla jsou buňky
- R. Virchov – německý lékař, ,,každá buňka pochází z buňky´´

Buněčné dělení
- průběh bun. dělení popsán na přelomu 70. a 80. let 19. století
- W. Fleming a E.A.Strasburger – ve svých pracích ukázali, že základem buněčného dělení je dělení jádra
- jádro mateřské buňky se rozpadá na vláknité útvary, které se dělí a vytvářejí dvě dceřiná jádra – mitóza
- váknité útvary byly pro svou dobrou barvitelnost pojmenovány chromozomy (chroma = barva)

Chromozomy
- jsou tvořeny jadernou hmotou – ozn. jako chromatin
- eukaryotický chromozom je lineární vláknitý útvar – většinou je centromerou rozdělen na dvě raménka
- centromera má význam při jaderném dělení
- konce ramének se nazývají telomery
- vlákno tvořící chromozom nazýváme chromatida
- chromozom může být tvořen z jedné nebo dvou chromatid
- dvouchromatidový chromozom se vytváří zdvojením jednochromatidového chromozomu před započetím jaderného dělení – obě chromatidy nesou zcela shodnou genetickou informaci – jsou spojeny v oblasti centromery
- každý chromozom obsahuje vlákno DNA a proteiny – zejména histody
- každá chromatida obsahuje jedinou molekulu DNA"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ