"Van der Waalsovy síly
V molekule, která vznikla svázáním atomů pomocí polární vazby, se nacházejí dva odlišné náboje. Polaritu molekuly lze vyjádřit pomocí dipólového momentu vazby μ. Jedná se o součin délky vazby l a parciálního náboje δ. Dipólový moment je vektorová veličina orientovaná od minusu k plusu, která popisuje nerovnoměrné rozložení elektrické náboje v molekulách. Aby molekula byla polární musí být součet všech dipólových momentů v molekule různý od nuly. U molekul složených z více než dvou atomů je mnohem obtížnější zjistit zda je molekula polární protože záleží na tvaru molekuly (může být lineární nebo lomený). V některých případech se tak náboje můžou navzájem vyrušit.
Coulombická síla je druh elektrostatické síly, která působí mezi permanentními dipóly (=polárními molekulami). Molekuly se snaží zaujmout pozici o nejnižší energii (stejné póly se odpuzují, opačné přitahují) čímž se stávají stabilnějšími. U kapalin se tak ustanoví termodynamická rovnováha a u pevných látek je uspořádání stálé.
Indukční síly - Všechny částice se neustále ovlivňují ať už jsou polární nebo nepolární a tímto působení dochází k deformaci jejich elektronového obalu. Tak původně nepolární částice získávají dipólový moment, přičemž u původně polárních částic taky dochází ke změně dipólového momentu. Tento změněný moment se rovná součtu vektorů původního a indukovaného dipólového momentu.
Disperzní síly – Molekulové orbitaly se chovají jako oscilátor (= kmitají) a díky tomu těžiště všech (záporných) elektronů a (kladných) jader spolu někdy nesplývají. Molekula se tak stane oscilujícím dipólem. Když se k sobě přiblíží dva takto oscilující dipóly dochází k jejich synchronizaci. Disperzní síly jsou nejvýznamnější síly ve Vand der Waalsových silách.
Vodíková vazba = vazba vodíkovým můstkem
Podmínkou pro vznik vazby pomocí vodíkovým můstkem je přítomnost vodíku, atomu o vysoké elektronegativitě a alespoň jeden volný elektronový pár. Atom s vysokou elektronegativitou si přitáhne volný elektronový pár k sobě, čímž odhalí jádro vodíku. Vodík tak získá kladný náboj a je schopen k sobě vázat další atomy. Atomy jsou tak k sobě vázány přes vodík.

KOVOVÁ VAZBA
Kovy se nacházejí v levé a střední části periodické tabulky, mají malý počet valenčních elektronů a díky tomu taky nízkou elektronegativitu. Prvek je kovem jestliže číslo jeho elektronů ve valenční vrstvě je menší nebo rovno periodě, ve které se nachází. Jsou lesklé, kujné, tažné, elektricky a tepelně vodivé. To souvisí se speciálním typem vazby → kovová vazba. Kovy se vyskytují v pevném skupenství = mají krystalovou mřížku, ve které jsou pevně zakotveny kationty (jádra) a kolem nich se ve formě tzv. elektronovém plynu pohybují elektrony. To znamená, že valenční elektrony jsou společné všem členům mřížky = vazba je delokalizovaná (pohyblivá). Elektrická vodivost znamená, že se elektrony uvnitř mřížky se začnou pohybovat jedním směrem → elektrický proud = usměrněný pohyb elektronů. Díky delokalizaci elektronů se při kování a tvarování můžou jednotlivé vrstvy mřížky po sobě volně posouvat.

Štěpení vazby

Při homolýze dochází k symetrické štěpní vazby a výsledkem jsou dvě reaktivní částice s nepárovými elektrony, tedy tzv. radikály.
Heterolýza způsobuje asimetrické štěpení reakce. Obvykle vznikají dvě částic s kladným nábojem (elektrofil) a záporným nábojem ( nukleofil)."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ