WILLIAM SHAKESPEARE – HAMLET, KRALEVIC DÁNSKÝ

1.

část I

1.1.

téma

1.2.

motiv

1.3.	myšlenka autora

1.4.	literární druh a žánr

1.5.	časoprostor

1.6.	kompoziční výstavba

2.

část II

2.1.

vypravěč

2.2.

postavy

2.3.	vyprávěcí způsoby

2.4.	typ promluv

2.5.	veršová výstavba

3.

část III

3.1.	jazykové prostředky

3.2.

tropy

3.3.

děj

4.	kontext autorovy tvorby

WILLIAM SHAKESPEARE – HAMLET, KRALEVIC DÁNSKÝ
I. část
Téma: Úvahy o smyslu života (Být či nebýt). Snaha zjistit kdo je vrah dánského krále a pomsta Hamleta za smrt svého otce. Bezohledná touha po moci se nezastaví ani před násilím a intrikami.
Motiv: láska, pomsta, vláda, přátelství
Myšlenka autora: síla touhy po pomstě; viník je vždy odhalen a potrestán
Literární druh a žánr: drama (divadelní hra); tragédie
Časoprostor: 17. století, převážně královský hrad Elsinor v Dánsku
Kompoziční výstavba: dílo je rozděleno na 5 dějství; během příběhu postupně umírají všechny důležité postavy včetně té hlavní (Hamlet na konci), což je pro Shakespearovy hry typické; celý děj je vyprávěn chronologicky.
II. část
Vypravěč: nezasahuje do díla
Postavy: HAMLET: dánský následník trůnu po svém otci, touha po naplnění ideálů proti pocitu
povinnosti ztrestat zlo, nedůvěra ve vlastní sílu, ale touha po činu, syn zavražděného krále
CLAUDIUS: nový dánský král, Hamletův strýc, je vrahem krále – navenek se kaje,
ale uvnitř je bez výčitek, chce se zbavit Hamleta
GERTRUDA: dánská královna, vdova po králi, Hamletova matka, nová manželka
Claudia, zbaběle využívá vraždy krále, chce jen profitovat, a to za každé
situace
POLONIUS: nejvyšší královský komoří, otec Ofélie a Laerta, snaží se zalíbit králi, ale doplatí na
to, je zabit Hamletem, když se schovává za nástěnným kobercem
OFÉLIE: miluje Hamleta, po smrti otce a odmítnutí ze strany Hamleta zešílí a tragicky utone
LAERTES: bratr Ofélie, snaží se ji ochraňovat
HORACIO: Hamletův přítel, čestný a spravedlivý
DUCH HAMLETOVA OTCE – objeví se, aby řekl Hamletovi pravdu o vraždě
ROSENCRANTZ a GUILDENSTERN: bývalí Hamletovi spolužáci
Vyprávěcí způsoby: založený na přímých promluvách postav a scénických poznámkách. Využívá monologů a dialogů. Prolínání filosofických úvah o minulosti se soudy o každodenním životě, sarkastické poznámky (hrobník nad Offélií), prvky tragické i komické, satirické, patos, slovní hříčky"