1.	Sociální struktura, makrosociální členění populace.

2.	Sociální mobilita a její činitelé. Mobilita v závislosti na věku. Mobilita vertikální a horizontální, příklady. 3. Společnosti změnám otevřené a uzavřené

4.	Sociální stratifikace a typologie společností, problém nerovnosti. Vznik, příčiny a výklady sociální nerovnosti.

5.Typy sociální stratifikace (kasty, stavy, třidy, vrstvy), současné výklady

6.	Normy a druhy norem, sociální řád a anomie, druhy deviací a vznik deviantního jednání

"Makrosociologie
● Sociální struktura, makrosociální členění populace. Sociální mobilita a její činitelé.
Mobilita v závislosti na věku. Mobilita vertikální a horizontální, příklady. Společnosti
změnám otevřené a uzavřené
● Sociální stratifikace a typologie společností, problém nerovnosti. Vznik, příčiny a
výklady sociální nerovnosti. Typy sociální stratifikace (kasty, stavy, třidy, vrstvy),
současné výklady
● Normy a druhy norem, sociální řád a anomie, druhy deviací a vznik deviantního
jednání
Sociální struktura, makrosociální členění populace. Sociální mobilita a
její činitelé. Mobilita v závislosti na věku. Mobilita vertikální a
horizontální, příklady. Společnosti změnám otevřené a uzavřené
Makrosociologie se zabývá společností jako celkem a jejími problémy.
Sociální vztahy jsou vztahy jedinců, jejich pozic, rolí a uspořádání ve společnosti. Základem
sociálních vztahů a sociální struktury je sociální postavení a role, která se na sociální
postavení váže. Dále je základem také sociální stratifikace společnosti, která označuje
organizovanou společenskou nerovnost.
Sociální mobilita je pohyb ve společnosti na sociálním žebříčku. Sociální mobilita je možná
na základě mobilitních kanálů. Sociální mobilitu dělíme na:
● vertikální sociální mobilitu, sem patří vzestupný a sestupný pohyb mobilitními
kanály.
● Horizontální mobilita je posun bez změny statusu (např. přestěhování, sňatek).
● Intergenerační mobilita je pohyb mezi generacemi. Umožňuje srovnání postavení
generací.
● Intragenerační mobilita umožňuje srovnání života člověka v různých časech.
Společnost otevřená je pojem pro označení společnosti, která je založena na svobodě
rozhodování jednotlivce, na racionálním kriticismu, individualismu, na ochotě a způsobilosti
ke změně, na vysoké adaptabilitě vůči změnám a tlakům vnějšího prostředí, na vysoké
sociální mobilitě a demokratickém politickém systému.
Opakem otevřené společnosti je společnost uzavřená, charakterizovaná autoritářstvím,"