"10. Nahosemenné rostliny (Pinophyta)
- patří mezi „semenné rostliny“
- nejpočetnější a vývojově nejdokonalejší skupina rostlin
- sporofyt převažuje, gametofyt je jeho součástí
- oplození nezávislé na vodě
- vytváří semena > ochrana mladé rostliny
- začaly se vyvíjet před 410 miliony let v devonu, rozdělily se do dvou vývojových větví, z nichž jedna dala vzniknout jinanům a jehličnanům a druhá kapraďosemenným rostlinám
- dřeviny
- listy mají stálezelené, obměňují se postupně v průběhu několika let
- mají nahá vajíčka volně umístěná na plodolistech (megasporofytech, plodních šupinách), chybí jim blizna a květní obaly, pyl tedy proniká přímo k vajíčku
- bývají opyleny větrem (anemogamie) - pylová zrna jsou malá, lehká, zpravidla se vzdušnými váčky
- vajíčka dozrávají v semena ukryta v šiškách
- květy označovány jako strobily
- mikrostrobily
- samčí
- šištice s několika mikrosporangii, kryté tenkou šupinou
- uvnitř mikrosporangia je pylové pletivo - pylové zrno má 2 vzdušné vaky
- megastrobily
- samičí
- šištice tvořená vřetenem, z něhož rostou podpůrné šupiny, v jejichž úžlabí jsou semenné šupiny
- na svrchu semenné šupiny se tvoří 2 vajíčka (mají vaječný obal, ve kterém je otvor klový, přes který dochází k oplození)

- po vyklíčení vzniká mnoho děloh (prvotní listy), které zajišťují výživu
- opylení = přenos pylového zrna na vaječnou buňku
- oplození
- nedochází k němu ihned po opylení - nejčastěji až po přezimování
- v pylovém zrně jsou 2 spermatické buňky, každá z nich splývá s jedním vajíčkem
- z jednoho spojení vzniká zygota > semeno
- z druhého spojení nevzniká nic
- systém:
• Semenné kapradiny (Lyginodendrophyta, Pteridospermophyta)
- vymřelá skupina
- megafilní větev - rostliny s velkými listy
- vzhledově podobné kapradinám, ale vytvářejí semena
- přechod mezi kapradinami a nahosemennými
- stonek druhotně tloustne
- bohatě zpeřené listy
- opylování větrem
- zástupci: Lyginodendron
Medullosa
• Kordaity (Cordaitophyta)
- objevil pražský botanik J. A. Corda
- vyhynulá skupina
- mohutné stromy
- anemogamie
- jednodomé, zřídka dvoudomé
- rostly v bažinách a podílely se na vzniku černého uhlí
- zástupci: Cordaites
Cordaianthhus
• Cykasy (Cycadophyta)
- dřeviny s nevětveným stonkem
- listy kožovité, zpeřené, až 3 m dlouhé, v mládí circinátně stočené
- opylovány větrem, vzácně brouky
- mikro i megasporofyty oddělené
- nejčastěji v tropech
- zástupci: Cykas indický - použití mouka, zelenina
Cykas japonský
Dioon edule - Dión jedlý
Zamia - Keják
• Jinany (Ginkgophyta)
- druhotně tloustnoucí strom
- listy s vějířovitou žilnatinou
- dvoudomé - jehnědy (samčí strom), stopkatá vajíčka (samičí strom)
- větrosnubné (anemogamie) > semeno má vzhled žluté třešně (semenná peckovice)
- zástupci: Gingko biloba - Jinan dvoulaločný, Čína
• Jehličnany (Pinophyta)
- stromy nebo keře
- obsahují pryskyřičné kanálky
- listy jsou jehlicovité, nejčastěji uspořádány spirálovitě
- listy opadávají zřídka - neopadávají pravidelně, ale postupně, obnova listů trvá 5-10 let
- dvoudomé rostliny
- mikro i megasporofyty vytvářejí šištice
- zástupci: borovice
- jehlice ve svazečku po 2, 3 nebo 5
- oválné jehlice
- ve svazečku po 2, do 8 cm - borovice lesní, borovice kleč
- ve svazečku po 2, nad 8 cm - borovice černá
- ve svazečku po 3 - borovice Jeffreova
- ve svazečku po 5 - borovice vejmutovka

modřín opadavý
- jehlice ve svazečku po 5 a více jehlicích na zkrácených větévkách (brachyblasty)
- na zimu opadává
jedle
- ploché protistojně rostoucí jehlice, šiška směrem nahoru (rozpad na stromě)
- jedle bělokorá - na spodní straně jehlic bílé pruhy
- jedle ojíněná - rub i líc jehlice je stejný
smrk
- hranaté nebo trojúhelníkové jehlice rostoucí kolem celé větve
- šiška směrem dolů
- smrk ztepilý - konce jehlic zaoblené
- smrk pichlavý - zašpičatělé konce jehlic, extrémně píchá
tis červený
- jedovatý keř
- červené semeno v dužnatém obalu (epinacium - jediná nejedovatá část)
douglaska tisolistá
- podpůrné šupiny vykukují ven z šišky, rozemleté jehlice voní po citrusech
jedlovec kanadský
- krátké a ploché jehlice, malé šišky
jalovec obecný
- modrozelený, pichlavý, jehlice po 3, používá se jako koření
jalovec chvojka
- oválnější jehlice, odvar se používal na potraty
zerav
- oválné šišky, spodní šupiny šišku uzavírají
cypřiš
- kulovité šišky, vzhledem připomínají fotbalový míč
sekvojovec
- největší strom, hnědočervená borka, která se loupe v plátech
cedr
- zelenožlutý, středozemní rostlina, oválné mohutné šišky
blahočet
- krátké jehlice"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ