"POHYB TĚLESA
Co je pohyb?
• Pohyb tělesa je změna polohy tělesa vzhledem k jinému tělesu. Totéž těleso může být v pohybu vzhledem k jednomu tělesu a současně v klidu vzhledem k jinému tělesu (např. řidič auta je vzhledem j silnici v pohybu, ale vzhledem k sedadlu v klidu; člověk stojící na Zemi je vzhledem k Zemi v klidu, a vzhledem ke Slunci v pohybu)
Trajektorie = stopa po pohybu (koleje, stopa po lyžích ve sněhu, mlžná stopa za letadlem)
Dráha = délka trajektorie a fyzikální veličina, značka s, základní jednotka m (metr)
• podle pohybu trajektorie dělíme pohyby na přímočaré a křivočaré

Druhy pohybů
1. přímočarý – trajektorie pohybu je přímka – jízda auta po rovném úseku silnice, rýsování úsečky
2. křivočarý – trajektorie je křivka – auto v zatáčce, rýsování kružnice
3. posuvný – body tělesa se pohybují po stejné trajektorii – jízda vagonu po kolejích, pohyb hlemýždě
4. otáčivý – body tělesa se pohybují po kružnicích – hodinová ručička, jízda na řetězovém kolotoči
5. rovnoměrný – těleso urazí za stejné doby stejné dráhy – hodinová ručička
6. nerovnoměrný – těleso urazí za stejné doby jiné dálky – jízda autem

Rychlost rovnoměrného pohybu
• fyzikální veličina, značka v, základní jednotka m/s
• rychlost rovnoměrného pohybu určíme tak, že dráhu vydělíme dobou pohybu t

Převody jednotek rychlosti
• okamžitá rychlost se měří tachometry – údaj na tachometru závisí na počtu otáček kola za určitou dobu
• policie využívá k měření rychlosti vozidel radary
• rychlost větru se měří anemometry, které jsou vybavené speciálními vrtulkami roztáčenými větrem
• podobně se měří také rychlost proudění kapalin, například benzínu
• rychlost měří i přístroje GPS pro určování polohy, které pomocí satelitů určují v krátkých časových úsecích polohu a počítají rychlost

Dráha při rovnoměrném pohybu
• dráha je přímo úměrná pohybu s=v*t
• dráhu určíme, jestliže rychlost pohybu vynásobíme dobou pohybu

Doba při rovnoměrném pohybu
• dobu pohybu určíme, jestliže dráhu s vydělíme rychlostí v

SÍLA
• síla popisuje vzájemné působení těles
• tělesa na sebe působí při dotyku nebo na dálku, prostřednictvím silových polí – elektrické, magnetické, gravitační
• fyzikální veličina, značka F, základní jednotka N
• sílu rozlišujeme gravitační, elektrickou, magnetickou
• účinky síly – pohybové- uvedení do pohybu, zrychlení, zpomalení, změna směru, zastavení
• účinky síly – deformační – změna tvaru

Grafické znázornění síly
• značí se orientovanou úsečkou (se šipkou
• síla je určena velikostí, směrem, působištěm
• sílu znázorníme orientovanou úsečkou se šipkou, délka úsečky odpovídá velikosti síly, směr šipky udává směr síly

Skládání sil
• je to nalezení výslednice sil
• výslednice sil je síla, která má na těleso stejný účinek jako několik současně působících sil
1. stejného směru – F= F1+F2 , výslednice sil má s oběma silami stejný směr a její velikost se rovná součtu obou sil
2. opačného směru – F=F1-F2
• výslednice sil má směr jako větší síla a její velikost se rovná rozdílu velikostí obou sil
3. rovnováha sil – F= F1-F2

Skládání různoběžných sil
• výslednicí dvou různoběžných sil se stejným působištěm je síla, kterou můžeme určit graficky jako úhlopříčku rovnoběžníku sil

TÍHOVÁ SÍLA A TĚŽIŠTĚ
• tíhová síla je přibližně rovna gravitační síle, neboť odstředivá síla působící na těleso je velice malá
• těžiště je také působiště gravitační síly
• na všechna tělesa na zemském povrchu působí tíhová síla, značíme ji Fg
• tíhovou sílu můžeme počítat podle vzorce Fg=m*g
• tíhová síla určuje svislý směr, působištěm tíhové síly je těžiště

Pro těžiště tělesa platí
• těžiště může ležet mimo těleso
• každé těleso má jen jedno těžiště
• poloha těžiště závisí na rozložení látky v tělese
• tělesa zavěšená či podepřená nad těžištěm zůstávají v klidu (lustr, olovnice, zvon)

Newtonovy pohybové zákony
1. Zákon setrvačnosti – těleso setrvává v klidu nebo v pohybu rovnoměrném přímočarém, jestliže na ně nepůsobí jiná tělesa silou
• setrvačnost je obecná vlastnost těles setrvávat v klidu nebo v pohybu rovnoměrném přímočarém (setrvačnost jedoucího auta, vyklepávání prachu z šatů, kapek vody z deštníku, masa z konzervy, posunování vagonů)
2. Zákon síly – působí-li na těleso síla, mění se jeho rychlost. To znamená, že uvede těleso do pohybu, urychlí, zastaví, zpomalí, změní jeho směr. Čím větší síla na těleso působí, tím je změna jeho rychlosti větší. Čím větší má těleso hmotnost, tím je změna jeho rychlosti menší.
proti pohybu těles působí brzdné síly třecí a odporové
3. Zákon akce a reakce – působí-li jedno tělesna druhé silou, působí i druhé těleso na první stejně velikou silou opačného směru
• síly vzájemného působení současně vznikají a současně zanikají, každá z nich působí na jiné těleso (nejsou v rovnováze)"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ