" denní vysokosacharidová strava (8 – 10 g kg-1 den-1) – u výkonnostních vytrvalostně trénujících jedinců brání významnějšímu poklesu zásob glykogenu
 krátkodobé navýšení příjmu sacharidů 1 – 3 dny před závodem (10 – 12 g kg-1 den-1) – dostatečná optimalizace glykogenové rezervy
 viz sacharidová superkompenzační dieta

o příjem sacharidů do 1h před zatížením je rozporuplný a existují nejednotné závěry hodnotící vliv na výkonnost → individuální odezva → rozhodující je zkušenost sportovce (měl by si uvedené postupy vyzkoušet)


• Výživa během zatížení
o cíle příjmu během zatížení:
 udržovat a korigovat hodnotu glykémie
 usnadňovat žaludeční vyprazdňování a dostupnost živin
 předcházet nadměrným ztrátám tekutin
 zajistit, podpořit tzv. glykogen šetřící potenciál
o během zatížení je energie přijímána ve formě sportovních nápojů
o u zatížení kratšího než 1h není nutné energii dodávat
o zatížení trvající do 2 hodin → doporučovaný příjem sacharidů 30 – 60 g h-1
o zatížení trvající déle jak 2h: 60 g h-1 a více
o kontinuální vytrvalostní zatížení: delší jak 3 h → 60 – 90 g h-1 v průběhu celého zatížení
o význam příjmu bílkovin a tuků během zatížení roste až u vytrvalostních zatížení > 4h


• Výživa po zatížení
o primárním cílem je optimalizovat regeneraci svalového glykogenu
o existuje přímo závislost mezi příjmem sacharidů a resyntézou svalového glykogenu po vyčerpávajícím vytrvalostním zatížení
o prvních 30 minut po zatížení je kritických (u zatížení, které vedlo k vyčerpání glykogenových rezerv – celodenní turnaj v kolektivním sportu, několikahodinová vytrvalostní aktivita…)
o je vhodné zahájit příjem sacharidů ihned po zatížení → 1 – 1,2 g kg-1 hod-1 v období 0 – 4 hod po skončení zatížení
o kombinovaným příjmem sacharidů a bílkovin můžeme také zajistit dostatečnou obnovu glykogenu
 pokud bude příjem sacharidů a bílkovin v poměru: 3-4 : 1 (0,8 : 0,2-0,4 g kg-1 hod-1) → dosáhneme podobných výsledků jako u samostatného příjmu sacharidů (obnova glykogenu)
o současně příjem bílkovin příznivě působí na reparaci svalové tkáně
o příjem biologicky hodnotných bílkovin (živočišný původ) již ve velmi malém množství (asi 10g) vede k podpoře bílkovinné bilance
o dávka nepřevyšující 20 – 25g bílkovin bohatých na esenciální aminokyseliny (nebo isolovaná dávka 6 – 12g esenciálních aminokyselin) podaná v časné regenerační fázi (jako součást sacharidového jídla) [do 3 hodin od ukončení zátěže] → podporuje proteosyntézu a adaptaci na zatížení
o vyšší dávka bílkovin nemá zvýšený anabolický efekt (nadbytečné bílkoviny jsou oxidovány na energii)
o pokud chceme zvýšit aktivní tělesnou hmotnost (silové sporty), je vhodné zařadit příjem bílkovin v množství asi 20 g rovněž do období před zatížením
o v časné fázi regenerace by měly být upřednostňovány zdroje jednoduchých sacharidů s vyšším glykemickým indexem a nižším zastoupením vlákniny
o je-li mezi tréninkovými jednotkami pauza menší jak 8 hodin → je nezbytné se na doplňování sacharidů soustředit ihned po první tréninkové jednotce
o je-li mezi tréninkovými jednotkami pauza den nebo víc → adekvátní příjem sacharidů během celého dne by měl být udržen v období 24 hod po skončení zatížení"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ