1.	Rostlinná buňka

2.	Buněčná šťáva

3.	Chloroplasty

4.

Plastidy

5.

Barviva

6.	Histologie

7.	Tvorba letokruhů

8.

Sítkovice

9.

Cévy

10.

Kořeny

11.	Trojhranná lodyha

12.	Stonky jednoděložných rostlin

13.	Žilnatina vidličnatá

"Přítomnost mléčnic – mákovité, pryšcovité, ryzce.
Javor mléč obsahuje v listech mléčnice.
Medníky se nejčastěji vyskytují v květech.
Transpirační proud přivádí xylémem roztoky minerálních látek z půdního prostředí.
Nejnápadnějším projevem vlivu sezónního průběhu klimatu na strukturu a funkci xylému je tvorba letokruhů.
Letokruhy jsou výsledkem činnosti kambia.
Buňky dřeva vznikající v létě činností kambia jsou tlustostěnné a tvořeny relativně pomalu rostoucími buňkami (vzniká husté letní dřevo).
Vrby a topoly mají letokruhy široké v důsledku velké rychlosti růstu.
Mají vnější podmínky vliv na šířku letokruhů? ANO – při vysokých srážkách jsou široké letokruhy a při suchu jsou užší letokruhy.
V kořenech vyšších rostlin jsou cévní svazky paprsčité (radiální).
Proděravělé přepážky sítkovic se po skončení vegetačního období ucpávají kalózou.
Sítkovice jsou živé buňky sloužící zejména k transportu organických látek a živé elementy lýkové části cévních svazků, kterými je veden proud asimilátů.
Sítkovice jsou produktem činnosti kambia.
Při poškození sítkovic zabraňuje nežádoucím ztrátám cukrů z rostliny kalóza.
Vývojově původním typem vodivých elementů xylému jsou cévice.
Z uvedených skupin se tracheidy nevyskytují u chaluh a mechů.
Přítomnost cév (trachejí) charakterizuje až na některé výjimky všechny krytosemenné rostliny.
Cévy jsou tvořeny buňkami s odumřelým protoplastem, mají ztloustlé buněčné stěny a příčné přehrádky mezi buňkami se rozpustily.
Mohutně vyvinutá zpevňovací pletiva jsou typická pro dřeviny.
Pravé kořeny, stonky a listy existují pouze u vyšších cévnatých rostlin.
Výživu a růst rostlin zajišťují orgány vegetativní.
K vegetativním rostlinným orgánům patří kořen, stonek, list.
Analogické orgány vznikly přeměnou různých vývojových základů (jsou různého původu), i když vykonávají tutéž funkci a mají stejnou či aspoň podobnou stavbu.
Analogickým orgánem k listům cévnatých rostlin jsou u mechorostů fyloidy.
Trny dřišťálu a trnky jsou orgány analogické.
Kořen se vyvinul během evoluce kapraďorostů.
Kořen je orgán zpravidla podzemní (někdy i nadzemní) a vždy bez listů.
Části kořene od obvodu ke středu: kořenové vlásky, rhizodermis, prvotní kůra, endodermis, střední válec s cévním svazkem, dřeň."

Jedná se o neorganizovaný výčet fakt.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ