1.	Charakteristika

2.	Řečtí bohové

3.	Starořecká literatura

4.	Řecké drama

4.1	. Aischylos, Sofokles, Euripides, Aristofanes

5.	Římská literatura

5.1

Dělení

5.2

Satira

5.3

Epigram

5.4

Poezie

“Řecké drama (Antické drama)
- má rituální původ (obřad)
- bylo představováno 2 hlavními žánry - tragédie, komedie
- koncem měsíce března oslavovali Řekové boha veselí a vína Dionýsa, při závěrečných slavnostech přednášel sbor pěvců v maskách písně, doprovážené tancem. Z toho postupně vzniklo divadelní představení.
- počátky asi 5. st. př. n. l.
- zakladatelem Thespis
- náměty brali Řekové z mytologie = bájesloví
- hráli jenom muži, 1-3 herci
- scény byly bez rekvizit
- děl končil záhubou hlavního hrdiny v zápase s osudem, který představovali bohové
- základní konflikt - člověk proti osudu
- stavba antického drama - byla dodržována jednota místa, času a děje- použil až v renesanci W. Shakespeare

Řečtí dramatikové: - tragédie• Aischylos, • Euripides, • Sofokles
- komedie • Aristofanes

Aischylos:
- pocházel ze staré statkářské rodiny, účastnil se řecko-perských válek
- z jeho tvorby se zachovalo několik tragédií: Peršané, Sedm proti Thébám, Spoutaný
Prométheus - hra vypráví o hrdinovi, který trpěl celý život za to, že ukradl bohům oheň
- ve svých hrách zastával Aischylos názor, že bohové určují každému člověku jeho osud
a člověk je proti tomu bezmocný.
- trilogie - Oresteia
ukázka: Aischylos - Oresteia - viz čtenářský deník

Sofokles:
- ,,Mnoho je na světě mocného, nic však mocnější člověka“
- náměty pro své hry čerpal z pověstí o thébském královském rodě
- narozdíl od Aischyla ho nezajímala otázka krevní msty, zobrazuje především ženské postavy (hrdinky), které se pokoušely samy rozhodovat o svém osudu, řídí se svým vlastním morálním zákonem, mají odvahu postavit se proti osudu, ale většinou podléhají
- Antigona, Elektra, Král Oidipus
ukázka: Sofoklés - Antigona - viz čtenářský deník"

Ukázky se odkazují k autorovu čtenářskému deníku, který není na serveru přítomen.