1.	Rozvíjení odrazové síly a výbušnosti ve fotbale

2.	Příklady průpravných her a cvičení bez míče

2.1	Cvičení s využitím gymnastických laviček

2.2	Cvičení s využitím atletických překážek (malých branek)

2.3	Cvičení vykonávané po seskoku vyvýšeného místa

2.4	Cvičení se zátěži

3.	Příklady průpravných her a cvičení s míčem

“ Rozvíjení odrazové síly a výbušnosti ve fotbale

O odrazové síle a výbušnosti se v kopané hovoří nejčastěji v souvislosti s hrou brankáře a u hráčů v poli v souvislosti s hrou hlavou ve výskoku.
Výbušnost a odrazová síla se projeví u hráčů kopané jinak než u skokanů, např. výškařů. Atlet se při odrazu snaží dostat těžiště těla co nejvýše, aby překonal laťku. V tom se příliš neliší od hráče, který se odráží k výskoku, aby zahrál míš hlavou. Odlišnost je však v podmínkách, za kterých hráč hraje hlavou. Důležité pro něj není pouze to, aby vyskočil, co nejvýše, nýbrž i to, aby zahrál míč hlavou ve správném okamžiku, ve vhodném rytmu, aby se pod míč dostal včas, v nejvyšším bodě výskoku. Hráč, který se snaží zahrát míč hlavou, činí tedy místo výskoku a výšku odrazu tak, aby mohl svou výhodu proti soupeři uplatnit; není-li tak pružný, musí se snažit zaujmout místo k odrazu jako první nebo vyskočit v nejvhodnějším rytmu. Při hře hlavou ve výskoku je důležité i to, aby hráč byl po dopadu na zem okamžitě schopen zapojit se do hry. Velký význam má i fakt, že hráč, který skáče do hlavičkového souboje s protihráčem, musí zpevnit celý svalový korzet, aby odolat nárazu těla protihráče.

Z toho vyplývá, že s rozvíjením výbušnosti a odrazové síly je třeba rozvíjet i smysl pro rytmus. Hráče kopané můžeme pokládat za pružného jen tehdy, jsou-li jeho odrazová síla a smysl pro rytmus v souladu. Při tréninku musíme věnovat péči rozvoji obou. Odrazovou výbušnost můžeme podobně jako při atletickém tréninku rozvíjet i cvičeními bez míče, s využitím gymnastických laviček, atletických překážek (malých branek), odrazovými cvičeními vykonávanými po seskoku z vyvýšeného místa nebo cvičeními se zatěží. Důležité místo mají tyto cvičení bez míče v přípravném období, v soutěžním období jsou pouze doplňkovým tréninkovým prostředkem. Smysl pro rytmus však můžeme rozvíjet pouze cvičeními s míčem, tj. převážně formou herních cvičení a průpravných her. Zvláště důležitá jsou taková cvičení a průpravné hry, do kterých jsou zařazeny souboje o míč ve výskoku; v takových případech je třeba uplatnit i odvahu.

Příklady průpravných her a cvičení bez míče

Poskoky snožmo a jednonož: na místě, v pohybu vpřed a vzad s obraty, s různými pohyby nohou.
Výskoky z chůze nebo klusu s prováděním pohybů jako při hře hlavou.
Z dřepu výskoky odrazem jednou nohou.
Vybíhání do schodů, skoky po schodech vpřed a stranou, sounož i jednonož.
Trojskok z místa - možno i formou individuální nebo kolektivní soutěže.
Poskoky ve dvojicích: hráči provádějí opakované skoky těsně u sebe a při každém třetím, nejvyšším skoku na sebe narážejí hrudníkem; nebo totéž, ale hráči stojí vedle sebe, a při třetím skoku do sebe narážejí rameny.

Cvičení s využitím gymnastických laviček

Opakované přeskoky laviček z jedné strany na druhou - sounož, jednonož, s plným míčem
Opakované výskoky na lavičku.
Běh s překonáváním překážek (atletické překážky, stoličky, lavičky), i formou štafetového závodu."