1.

Úvod

2.	Obsah díla

3.

Hodnocení

"Přečetla jsem knihu s hlubokou filozofickou tématikou rámující část indického eposu Mahabhárata. Kniha je rozdělena na 18 zpěvů ( kapitol) a dohromady obsahuje 700 veršů. Odhaduje se, že vznikla asi 200 let př.n.l. a její název se překládá jako „Zpěv vznešeného“.

V knize se odehrává situace, jíž protínají moudra o ctnostech, nekonečném koloběhu života a smrti a konečné možnosti osvobození. Stojí zde odvážný válečník Ardžuna před bitvou na poli Kurukšétva a hledí na nepřátelské vojsko, kde stojí proti němu jeho příbuzní. Po jeho boku stojí vozataj Kršna.
Ardžuna propadá v zoufalství, když vidí, že je nucen bojovat proti své vlastní krvi a prosí Kršnu o radu. Kršna se zde po zbytek knihy učitelem a mudrcem, který odpovídá na otázky Ardžunovy, jež zastupují nesčetné dotazy tehdejšího lidu. Řeší například otázku, zda má na poli jednat v souladu s dharmou, tedy spravedlivě bojovat jako válečník(což je jeho životní úděl) nebo se vzdát činorodé činorodé aktivity, aby zachoval životy svých příbuzných.
Kršna mu vysvětluje, že nejvyšším cílem v životě člověka má být osvícení, mókša, která je vysvobozením z věčného koloběhu života a smrti- sansáry. Ale rovněž mu říká, že takového může dosáhnout jedině za pomocí bhakti- oddanosti a činností bez touhy po odměně.
Tvrdí, že Brahma je vnitřní podstata všeho a člověk je neustále vystavován zlobě, smyslnosti a chamtivost, kterých je třeba potlačit a namísto toho ovládnout své tužby, činit bez lpění, což je považováno za opravdové sebeobětování.
V průběhu knihy se Kršna ukáže Ardžunovi ve své božské podstatě a Ardžuna oslněn jeho nádherou přísahá, že mu bude věrný, uctívat ho a činit přesně tak, jak mu právě řekl.

Samozřejmě, že kniha dává samotnému čtenáři mnohem víc, než kolik jsem zde vylíčila, její přečtení tedy stojí za to už pro pochopení kultury, která na území Indie panuje dodnes."