"Bohumil Hrabal (28. 3. 1914 Brno – 3. 2. 1997 Praha) vlastním jménem Bohumil Kylián byl český prozaik, jeden z nejvýznamnějších a nejosobitějších autorů druhé poloviny 20. století.
Narodil se v Brně svobodné matce Marii Kyliánové a důstojníkovi rakouské armády Bohumilu Blehovi, který se ale k otcovství nehlásil, a tak jako malý vyrůstal u prarodičů, protože matka pracovala jako pomocná účetní v pivovaru.
Po maturitě na reálce, kde několikrát propadl, studoval práva na Univerzitě Karlově v Praze, ale kvůli zavření vysokých škol v době okupace dokončil vysokou školu až v roce 1946. Během války pracoval jako železniční dělník a výpravčí na železniční stanici v Kostomlatech, což se pak odrazilo i na jeho tvorbě. Vystřídal mnoho profesí – pracoval jako pojišťovací agent, obchodní cestující, brigádník v ocelárnách nebo jako spalovač papíru ve sběrných surovinách. Bydlel v Praze v Libni u autobusového nádraží Palmovka a měl chatu v Kersku.
Spisovatelem z povolání se stal teprve v roce 1963 a po 70. letech nesměl oficiálně publikovat, psal jen do samizdatových a exilových periodik. Oženil se s Eliškou Plevovou a často navštěvoval hospodu U Zlatého tygra, kde se také seznámil s Václavem Havlem nebo amerických prezidentem Billem Clintonem.
Zemřel po pádu z okna z ortopedického oddělení v Praze Na Bulovce, kde se léčil. Mezi jeho další díla patří například Postřižiny, Obsluhoval jsem anglického krále, Pábitelé, Slavnosti sněženek, Příliš hlučná samota.

Vydání: Kniha poprvé vyšla v roce 1965.

Zařazení díla do literárního kontextu: Jedná se o prózu druhé poloviny 20. století, které vyšlo v roce 1965, tedy v době, kdy došlo k jistému oslabení komunistické moci, a tím částečně i k uvolnění kontroly nad oficiálně vydávanou literaturou. Další Hrabalova díla napsaná v 70. letech mohla vyjít pouze v samizdatu a exilu.
Mezi další české autory, kteří psali a vydávali svá díla v exilu nebo samizdatu patří například Pavel Kohout (Katyně, Nápady svaté Kláry), Milan Kundera (Žert, Nesnesitelná lehkost bytí, Nesmrtelnost), Arnošt Lustig (Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, Dita Saxová, Démanty noci), Ladislav Fuks (Spalovač mrtvol, Pan Theodor Mundstock) nebo Josef Škvorecký (Zbabělci, Tankový prapor).
Kromě toho se Ostře sledované vlaky zabývají tematikou druhé světové války a jejího dopadu na člověka a jeho životní osud. Mezi české autory zabývající se touto tematikou patří Arnošt Lustig, Ladislav Fuks, Jan Drda, Jan Otčenášek a další. Mezi světové autory zabývající se druhou světovou válkou patří William Styron nebo Joseph Heller."