"V této knize nám autorka představuje jednu z nejzajímavějších žen v historii lidstva - Kateřinu Velikou, ruskou carevnu. Po příchodu do Ruska však musela přijmout Sofie Augusta Frederika z Anhaltu-Zerbstu přijmout jméno Kateřina Alexejevna, a přejít na hlavní ruské náboženství - pravoslaví.

Kateřina se narodila v německém středostavovské rodině a v raném věku se provdala za Petra, dědice ruského trůnu, slabocha a alkoholika. Mladičká Kateřina se tak musela potýkat s životem v manželství bez lásky, snášet snahy o „převýchovu“ ze strany autokratické carevny Alžběty, smířit se s možností uvěznění a trpět Petrovy výhružky smrtí, kterými ji častoval ze strachu z vlastní zhýralosti. Kateřina však všechny rány osudu dokázala přestát a nakonec to byla ona, kdo usedl na ruský trůn.

Kateřina byla carevna s humanitárními sklony, zakázala v Rusku torturu a položila základy pro právní a náboženskou svobodu, získala pro svou zemi nová rozsáhlá území a pozdvihla její mezinárodní prestiž.

Carevna vládla sama, ruská aristokracie ji ignorovala. Přestože se jí nepodařilo dosáhnout změn v pravidlech o dědičnosti ruského trůnu, doba její vlády byla pro zkostnatělé Rusko závanem něčeho zcela nového - svobody myšlení.

Autorka se pokusila odhalit skutečnou ženu - nezdolnou, umíněnou a téměř vizionářskou panovnici, která měla dost odvahy jít svou vlastní cestou.

V Bibliografické poznámce autorka předkládá další možné tituly a informace, které by mohly čtenářům rozšířit informace o carevně Kateřině.

V Rejstříku jsou abecedně seřazená jména, místa a různá další hesla, která jsou nějakým způsobem spojená s obsahem knihy. Jméno Kateřiny nebylo do rejstříku zařazeno, protože se vyskytuje téměř na každé straně knihy."