1.	Vliv politické situace po válce na rozvoj kultury a literatury

2.	Julius Fučík

3.

Jan Drda

4.	Jan Otčenášek

5.	Rok 1948 - politická situace a rozvoj literatury

6.	Padesátá léta

6.1.	Budovatelský román

6.2.	Združstevňování v důsledku socialistické zemědělské politiky

6.3.	Angažovaná poezie

7.	Šedesátá léta

7.1.	Charakteristika doby

7.2.	Karel Kryl

7.3.	Jaroslav Dietl

"Vliv politické situace po válce na rozvoj kultury a literatury
První vlna poválečné literatury, která spontánně reaguje na okupaci, válku, a porážku fašismu. Reportáže, povídky, dokumenty- usilující o pravdivost. Tématem je válka, život v koncentračních táborech, v různých věznicích.
Julius Fučík
Český komunistický novinář, literární a divadelní kritik, překladatel. Vystudoval FF UK a byl členem devětsilu. Byl popraven fašisty pro účast v odboji.
Reportáž psaná na oprátce- psáno z věznice na Pankráci, bylo vynášeno pomocí motáků. Její úspěch spočívá jak v tématu bezprostředního prožitku vězení, tak v kvalitě literárního zpracování.
Jan Drda
Prozaik, dramatik, scénarista, reportér. Vystudoval gymnazium, poté nedokončil studium filozofie. Šefredaktorem Lidových novin,poslanec národního shromáždění, předseda svazu československých spisovatelů. Psal povídky, hry, fejetony, črty, reportáže, pohádky.
Městečko na dlani, Němá barikáda, Dažbuján a Pandrhola, O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Dětsví soudruha Stalina
Jan Otčenášek
Spisovatel, divadelní, filmový i seriálový scénarista. Vystudoval obchodní akademii. Spisovatel z povolání, dramaturg filmového studia Barrandov. Publikoval v Literárních novinách, časopisu Květy, Právo, Host do domu.
Občan Brych ( o politickém převratu r. 1948) Romeo, Julie a tma, Milenci v roce jedna, Když v ráji pršelo
Rok 1948- politická situace a rozvoj literatury
Únorové události roku 1948 výrazně poznačily kulturní orientaci republiky 40. Let. (převrat- nástup komunistické vlády, Klement Gotwald)
Svoboda umělecké tvorby byla potlačena, byli pronásledováni umělci vycházející z křesťanské ideologie a ti spisovatelé, kteří nebyli ochotni podřídit svou tvorbu záměrům vládnoucí moci. Autoři odcházejí do exilu, někteří jsou uvězněni, jsou zastavovány nekomunistické časopisy a zavedena cenzura.
Za této situace dochází k rozštěpení literatury na literaturu vydávanou v československých nakladatelstvích – literaturu oficiální a literaturu šířenou ve strojových opisech a v exilu. (oficiální, samizdatová, exilová)
Základní principy, jimiž se měla řídit oficiální literatura byly zásady socialistického realismu. Jeho charakteristickými znaky byl dogmatismus (nepřipouštěl jinou pravdu než vlastní), přeceňování aktuální tématiky, výchovné působení díla, a tedy nedocenění estetické funkce umělecké tvorby a tvůrčí individuality. "

Práce obsahuje pravopisné chyby a překlepy.
Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá z následujících zdrojů: http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=6372; http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=6373; http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=6597.