Seminarky.cz > Seminárky/Referáty > > Český novotomismus

Český novotomismus


Kategorie: Základy společenských věd

Typ práce: Seminárky/referáty

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Text vysvětluje pojmy novotomismus a novoscholastika. Krátce shrnuje počátky novotomismu, informuje zejména o životě a učení Tomáše Akvinského. Podává stručný přehled vývoje novotomismu v českých zemích. Vyjmenovává významné představitele první a druhé generace tohoto filosofického směru u nás. Zmiňuje nejen Josefa Pospíšila, Metoděje Habáně a Silvestra Braita, ale také vydávání a redigování časopisu Na hlubinu a Filosofická revue.

Obsah

1.
Úvod
2.
Sv. Tomáš Akvinský
2.1.
Šíření učení Akvinského
2.2.
Encyklika Aeterni Patris
3.
Hnutí novotomismu v českých zemích
3.1.
První generace
3.1.1.
Josef Pospíšil (1845 - 1926)
3.1.2.
Další novotomisté první generace (Václav Hlavatý, Pavel Julius,Eugen Kadeřávek)
3.2.
Druhá generace novotomistů
3.2.1.
Časopis Na hlubinu
3.2.2.
Časopis Filosofická revue
3.2.3.
Metoděj Habáň
3.2.4.
Silvestr Braito
3.2.5.
Další významní novotomisté (Reginald Dacík, Jiří Maria Veselý, Dominik Pecka)
4.
Závěr

Úryvek

"Novoscholastika je označením soudobé katolické filosofie (od 19. století, též tzv. třetí scholastika), navazující na středověkou scholastiku.
Novotomisus je pojmem užším, dá se říci, že je to součást novoscholastiky, jeden z jejích hlavních proudů. Hovoříme o filosofickém proudu 19. a 20. století oživujícím učení sv. Tomáše Akvinského a jeho žáků.

Chtěla bych tento stručný referát věnovat novotomismu, a to především tomu českému.

Sv. Tomáš Akvinský (1226 - 1274) byl italský dominikán, teolog a filosof vrcholné scholastiky, který svým dílem završil úsilí scholastické filozofie o racionální osvojení víry prostřednictvím Aristotelovy filozofie. Filozofické zkoumání světa má sloužit víře, neboť mezi přirozeným (vědeckým, racionálním) poznáním a vírou není a nemůže existovat žádný rozpor. Některé nadpřirozené, teologické pravdy jsou však lidským rozumem nepochopitelné, je proto třeba co nejvíce se jim přiblížit a přijmout je vírou (např. učení o jediném Bohu v trojici osob, Boží plány s lidstvem - tzv. dějiny spásy - stvoření světa, Boží vtělení a zmrtvýchvstání...).

Po Tomášově smrti bylo jeho učení ihned přijato jako oficiální filosofie dominikánského řádu, avšak v rámci církve jako celku bylo nějakou dobu pronásledováno. Začátkem 14. století se však začalo opět více šířit po Evropě a Tomáš byl r. 1322 svatořečen.
Postupné přijímání jeho filosofie vyvrcholilo r. 1879 encyklikou Aeterni Patris papeže Lva XIII., která je mj. prohlášením Tomášova učení za oficiální církevní filosofii a zároveň je pokládána za počátek novotomismu. Lev XIII. zde doporučuje Tomáše nejen jako směrodatnou autoritu pro církev, ale také jako potenciálního obroditele celé moderní kultury.
Ačkoli se návrat ke středověkému myšlení rychle šířil z Itálie už od přelomu 18. a 19. století, encyklika Aeterni Patris byla podstatným podnětem pro nové zkoumání Tomášova odkazu. Šlo o reakci na aktuální společenské problémy, na útočné výpady proti církvi a víře. Lev XIII. sám důvody vydání tohoto dokumentu uvádí takto: 1. je nutné bránit církev, proti které je veden neustále boj; 2. lidem je třeba navrátit víru; 3. je třeba nastolit bezpečný společenský řád; 4. je třeba správného a hlubokého filosofického myšlení."

Poznámka

Referát pro předmět Občanská nauka - filosofie, IŠS Praha.

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x4a23fcc591377.zip (11 kB)
Nezabalený formát:
Cesky_novotomismus.doc (40 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse