Seminarky.cz > Seminárky/Referáty > > Charta 77: osobnosti, reakce, vliv

Charta 77: osobnosti, reakce, vliv


Kategorie: Dějepis

Typ práce: Seminárky/referáty

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Práce, jež se ve zkratce věnuje iniciativě Charta 77, předkládá v úvodu její základní charakteristiku a uvádí osobnosti, jež se podílely na jejím vzniku. Všímá si dále reakcí vlády a tisku na vznik Charty, postihů jejích signatářů i kampaně Anticharta. Stručně popisuje činnost chartistů za sametové revoluce a končí citací politologa Michala Pehra shrnující význam Charty 77.

Obsah

1.
Charakteristika
2.
Autoři a organizátoři
3.
Reakce režimu
4.
Postihy signatářů
5.
Anticharta
6.
Nadace Charty 77
7.
Chartisté za sametové revoluce
8.
Michal Pehr o Chartě 77

Úryvek

"- občanské sdružení, které za komunistického režimu bojovalo za rozšíření občanských a politických svobod československých občanů, k jejichž dodržování se vláda zavázala řadou dokumentů včetně samotné československé ústavy. Přestože se o Chartě většina lidí dozvěděla pouze prostřednictvím komunistické propagandy, byla po celou dobu své existence symbolem boje proti totalitnímu nadvládí.
- Autoři a organizátoři:
- Václav Havel
- Jan Patočka (filozof)
- Zdeněk Mlynář
- Jiří Hájek (byl československý politik a diplomat, ministr zahraničí)
- Pavel Kohout (prozaik, dramatik, překladatel a spisovatel)
- Charta 77 neměla žádné pravidla ani trvalé orgány a pod její hlavičkou se sešli lidé s různými politickými a společenskými názory, kteří kritizovali tehdejší československou vládu za porušování lidských práv
- Kvůli snaze zamezit rozšíření tohoto dokumentu zadržela StB 6. ledna 1977 Václava Havla, Ludvíka Vaculíka a herce Pavla Ladovského. Zatčení organizátorů sice zabránilo předpokládanému zveřejnění tento den, ale nezamezilo zveřejnění Charty 77 o den později.
- Oficiální tisk označil manifest za „protistátní, protisocialistické, demagogické (= což je lživé působení na lidi a jejich pocity) a hanlivé psaní,“ jednotliví signatáři byli popisováni jako „vlastizrádci a odpadlíci“, „zkrachovaní politici“ a „mezinárodní dobrodruhové“. Navíc byli postiženi řadou útlaků - někteří byli vyhozeni z práce, jejich dětem bylo odepřeno studiu na školách, přišli o řidičské průkazy, byli nuceni k emigraci či jim byla odebírána občanství, někteří byli také zadržováni státní policií, souzeni a vězněni. Řada členů Charty 77 byla nakonec přinucena ke spolupráci s StB. Extrémními příklady teroru ze strany tajné policie byla smrt prvního mluvčího charty Jana Patočky, který zemřel 13. března 1977 po osmihodinovém výslechu nebo jako extrémní příklad mohu uvést i případ Pavla Wonky = odpůrce komunistického režimu, který byl po vykonstruovaných procesech opakovaně vězněn. Pavel Wonka zemřel v roce 1988 v královehradecké věznici v 35 letech.
- 22. dubna 1990 vypovídá spoluvězeň Pavla Wonky Dušan Prokůpek: Dosvědčím, že Pavel Wonka byl mučen a ubit k smrti. Nebyla to embolie, ale vražda. Byl jsem svědkem jak byl Pavel mučen a bit: Vyvedli ho zcely, vysvlekli do naha a pověsili na mříže. Pět příslušníků SNV do něho řezalo tak dlouho, až už on nemohl ani křičet. I ženy o poschodí výše bouchaly do dveří cel a volaly: „Vy dobytkové, nebijte ho…“ Pavel nemohl chodit a měl v těle i červy. O tom musel vědět i lékař, chodil na prohlídky, ale byl vždy brán jako zdravý, i když ho den před smrtí nesli na ošetřovnu…
- Režim se snažil na kritiku odpovědět i ideologicky a dal vzniknout takzvané Antichartě, kterou podepsala řada českých umělců. Mnozí pak ale tvrdili, že tak učinili pod nátlakem nebo že o svém podpisu vůbec nevěděli
- V roce 1978 byla ve Stockholmu založena Nadace Charty 77, a to skupinou aktivistů kolem švédského levicového časopisu Folket i Bild ve spolupráci s jedním se signatářů Charty Jiřím Pallasem. Jejím cílem byla podpora cílů Charty a pomoc pronásledovaným v tehdejším Československu. Dnes působí Nadace v Česku jako nezisková organizace.
- Nakonec se to Komunismu nepodařilo a do poloviny 80 let dokument podepsalo asi 1200 lidí. Do ledna 1990 jej podepsalo 1883 občanů.
- Charta 77, která přečkala pokračující státní represi v 80. letech, začala být více aktivní ke konci desetiletí, kdy se začalo schylovat k pádu režimu. Během Sametové revoluce v listopadu 1989 chartisté s komunisty vyjednávali o nenásilném odevzdání moci.
- Politolog a historik Michal Pehr z Akademie věd ČR shrnul význam Charty 77 takto: "Byla uskupením intelektuálů, které poprvé jasně řeklo, že v Československu není vše v pořádku a přesně takového spojení inteligence do určité skupinky se komunisté báli. Význam Charty se pak umocnil právě proto, že jí minulý režim udělal nechtěnou propagandu. Lidé si totiž uvědomili, že tu něco je a když to vláda kritizuje, tak to přeci musí být dobré"."

Poznámka

Zpracováno formou odrážek. Práce obsahuje pravopisné chyby.

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x4e9c4690bc9a4.zip (11 kB)
Nezabalený formát:
Charta_77.doc (38 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse