" Pražský hrad patří mezi nejvzácnější památky na našem území. Na jeho třetím nádvoří se nachází chrám sv. Víta, který je největší pražský kostel, mauzoleum českých králů, schránka symbolů státní samostatnosti – královské koruny a ostatních korunovačních klenotů. Svatovítský chrám je 124 metrů dlouhý, nejmenší šířka je 60 metrů , 99,3 metrů vysoký. Veliká okna vytvářejí v prostoru chrámu zvláštní barevnou atmosféru. Jsou dílem vynikajících malířů např. Maxe Švabinského, Cyrila Boudy, Alfonze Muchy, Karla Svolinského a dalších.
Chrám byl založen v roce 1344 Karlem IV. Na místě románské baziliky, která nahradila rotundu z roku 929. Plán katedrály vypracoval a stavbu zahájil roku 1344 Matyáš z Arrase. Po jeho smrti na stavbě pokračoval Petr Parléř, jehož huť obstarala i sochařskou výzdobu chrámu. Ve 14. století další práce uvázla. O dokončení se pokusil Vladislav Jagelonský koncem 15. století a začátkem 16. století, po něm v 17. století Leopold II., ale ani ti stavbu nedokončili. Západní část chrámu v novogotickém slohu se začala stavět v roce 1873 a byla dokončena v roce 1929, stavitelem byl Kamil Hilbert.
K nejvzácnějším prostorám chrámu patří kaple sv. Václava, vrcholní dílo české gotiky. Na jejím místě bývala část původní svatovítské rotundy, v niž byl pohřben její zakladatel kníže Václav. Nad Svatovítskou kaplí je komora s českými korunovačními klenoty, které jsou uloženy ve zvláštních pouzdrech v gotické skříni. Komora má dveře se sedmi zámky.
Nejstarší ze souboru korunovačních klenotů je královská koruna a její kožené pouzdro. Poprvé bylo této koruny použito 2. září 1347 při královské korunovaci Karla IV. a jeho manželky. Zbývající dvě části souboru korunovačních klenotů říšské jablko a královské žezlo pocházející z 16. století a patří k vrcholům renesančního uměleckého řemesla. Z korunní komory jsou klenoty vyzdvihovány jen při slavnostních příležitostech. Pro veřejnost jsou vyrobeny přesné kopie a ty jsou vystaveny ve stále expozici v Lobkovickém paláci na Pražském hradě."