Soubor obsahuje zápisky na klasicismus a romantismus z dějin hudby.

"KLASICISMUS
Úvod – klasicismus a osvícenství
- v průběhu 18. století dochází v Evropě ke změnám, zejména politickým, které zasáhly i do umění
- vládli zde panovníci Marie Terezie, Josef II., Kateřina II. a Bedřich II. Pruský
- osvícenské myšlenky směřovaly k potlačení feudalismu a k nástupu podnikatelské třídy měšťanů
- tato situace vznikla zejména v Anglii a Francii
- realizovala se Encyklopedie Denise Diderota (Francie) a filosofické myšlenky Voltaira
- v oblasti hudby se začaly pevně provozovat veřejné koncerty za peníze, z čehož měli umělci zisk, neboť díla posluchači pozorně vnímali a hluboce je poslouchali
- důležité je zmínit se o přechodném stylu mezi barokem a klasicismem – rokokem (1730-1750)
- rokoko se nazývá také galantní sloh; měl v sobě prvky barokní, ale náznaky již klasicistní
- patří k němu velká vyumělkovanost
- v hudebním rokoku vynikli zejména Ital Luigi Boccherini /bokeríni/, Francouzi Francois Couperin a Jean Philippe Rameau, ale též Bachovi synové
Hudební řeč klasicismu
- v klasicismu převládá homofonie – tj. doprovázený jednohlas
- uplatňují se principy periodicity a symetrie – členění hudební věty do úseků, které dávají určitý logický celek; též pravidelné takty (ty jsou ale zavedeny v baroku)

Jednotlivé složky hudby:
- rytmus a tempo – obecně pro tuto složku platí rychlejší tempa a briskní provedení
samozřejmostí jsou tempové údaje u skladeb
s tímto souvisí i vynález metronomu – Johann Nepomuk Mälzel (r. 1815)

- dynamika – barokní terasovitá (tedy náhlá) dynamika nestačí, uplatňuje se dnešní dynamika postupná
- velmi významným tělesem, které zasáhlo a ovlivnilo hudební pole, byla tzv. Mannheimská škola – byl to orchestr v Mannheimu, v Evropě dosahující nejvyšší kvality
- vedl jej dirigent a skladatel Jan Václav Stamic (1717-1757)
- byla zde i poptávka po novém klávesovém nástroji – hammerklavieru (pianoforte) – zvuk a vzhled nejprve mezi cembalem a klavírem; sestrojil jej Bartolomeo Cristophori

- harmonie – oproti baroku je harmonická složka jednodušší
- převaha durových tónorodů (tóniny nejčastěji příkladně C dur, G dur, F dur, B dur, D dur…)
- modulace do blízkých tónin, užívá se kadence
- mizí a zaniká generálbas
Nové hudební druhy a formy v instrumentální hudbě
- řada druhů z barokního slohu se již nepoužívá, ale udržel se například menuet"

Konzervatoř České Budějovice

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ