Soubor obsahuje zápisky na pozdní romantismus a impresionismus z dějin hudby.

"Dějiny
Pozdní romantismus
- období, které se váže k 90. létům a přesahuje do 20. stol.
- nejvýrazněji se projevil v německých oblastech
- jsou rozvíjeny tendence novoromantiků, klasickoromantické, navazuje i na novoromantiky
- v oblasti symfonické tvorby - výrazně stupňovány zvukové nároky
- bohatá a mohutná instrumentace, obrovské obsazení
- narůstá délka skladeb
- komplikuje se i forma
- jsou kladeny velmi vysoké nároky na party hráčů (př. Straussovy symfonické básně, Mahlerovo symfonie)
- do symfonického orchestru se dostávají nástroje, které jsou ojedinělé, barevně zajímavé (př. kravské
zvonce, …)
- uvolňování tonality, krize tonality, tendence k atonalitě (Skrjabin)
- klamné rozvody, „nekonečná“ melodie
- úzké propojení s literaturou - do popředí se dostávají filosofické spisy, úvahy (F. Nietzsche)
- všechny prostředky jsou vystupňovány do extrému (když tu hudbu posloucháme, máme pocit, že zvuk už
nemůže jít dál) - R. Strauss byl mistr instrumentace
- R. Strauss doplnil Berliozovu Učebnici instrumentace
- ukázka - R. Strauss - Alpská symfonie
- obrovská instrumentace, využití ne tak často se vyskytujících nástrojů, žesťová sekce
mohutné obsazení
- dílo:
1) symfonické básně - klasické - Don Juan, Macbeth
- Smrt a vykoupení, Tak pravil Zarathustra - obecně se dotýkají filosof. problémů
- Enšpíglova šibalství, Don Quijote, Život hrdinův - hluboký filosof. podtext
2) symfonie - Alpská symfonie
- Symfonie domestica - prý zde autobiografické prvky
3) opery - hodně se od sebe liší, např. obsazením
- Salome (1905), Elektra (1910) - nejvíce hrané, typicky wagnerovské
- je zde uvolněná tonalita, ale nejde za hranice, není atonální
- považují se za předchůdce expresionismu
- Růžový kavalír - valčíkově laděná, spojena s Vídní

RICHARD STRAUSS
- 1864 - 1949
- jeden z nejvýznamnějších úředních romantiků, Němec, pozdní romantismus
- skladatel, který působil jako ředitel říšské hudební komory
- byla mu vytýkána činnost 30. let
. jako dirigent několika hudebních síní (Mnichov, Meinheim)
- hrál na lesní roh - odraz v jeho tvorbě
- napsal 2 koncerty pro lesní roh
- studoval historii umění a filosofii umění
- studoval v Mnichově
- generální hudební ředitel v Berlíně
- vyučoval na Berlínské hudební konzervatoři jako učitel kompozice
- působil jako dirigent Vídeňské státní opery
- jmenován ředitelem Říšské hudební komory (= organizace podporovala německou hudbu) - to mu bylo
vyčítáno po 2. sv. válce
- vynikal v oblastech symfonické tvorby, oper a písní
- mistr instrumentace, extrémně zvětšil orchestr (někdy až 115 hráčů), party jednotlivých nástrojů jsou
virtuózní - zvláště náročné jsou dechy (dřeva i žestě), využívá krajní polohy
- šel po barvě a mohutnosti zvuku
- doplnil a rozšířil učebnici Berlioze o instrumentaci - používá se dodnes"

Konzervatoř České Budějovice

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ