Demokracie


Kategorie: Základy společenských věd

Typ práce: Eseje

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Práce představuje základní demokratické principy a zásady, rozlišuje moderní a antickou demokracii a dotýká se také vztahu našich zemí k demokracii. Hovoří rovněž o postavení občanů a politickém životě v demokratickém státě.

Obsah

1.
Demokracie ve starém Řecku
2.
Moderní demokracie
3.
Demokracie a české země
4.
Demokratické principy a zásady
5.
Demokratické volby
6.
Politické strany v demokratickém státu
7.
Politická kultura

Úryvek

" S pojmem demokracie se často setkáváme, často jej užíváme i slýcháme. Přesto si často neuvědomujeme, co znamená. Řecké slovo demokracie (démos – lid, kratein – vládnout) znamená vláda lidu. Ve starém Řecku se názvem demokracie označovala státní zřízení malých městských států, např. Atén, jejichž občané rozhodovali o společných záležitostech všeobecným lidovým hlasováním (res publica – věc společná). Bylo to tedy první lidovláda.
Ale i v této lidovládě vládla menšina nad většinou. Občanská práva měli jenom muži, a to ještě pouze ti svobodní, kteří nebyli otroky. V antické demokracii se nevolili zástupci lidu, po celou dobu svého trvání to byla demokracie přímá. Občané se sešli na náměstí (fórum) a v tomto shromáždění rozhodovali o veřejných věcech.
V moderním demokratickém státě je rozhodování o státních záležitostech založeno na zásadě podřízení menšiny většině a na uplatňování všeobecně známých a uznávaných základních lidských práv a svobod. Občané v demokratických státech mají zajištěnou možnost podílet se na řízení státu a svobodně vyjadřovat politické názory, postoje a přesvědčení. Aby se mohli občané podílet na rozhodování o státních záležitostech a svobodně vyjadřovat svou politickou vůli, musí mít na základní otázky týkající se správy a způsobu řízení státu utvořen určitý názor. Důležitou roli tedy hraje dostatečné vzdělání, ale i dostatečná mravní síla. Pak může občan skutečně posoudit, co je zájmem národa a státu, a tomuto vyššímu zájmu podřídit své zájmy.
Je málo národů a států, kde by demokracie měla takový význam jako právě v tom našem. Bělohorskou pohromou jsme totiž ztratili svou česky smýšlející šlechtu. Monarchie, která nebyla sžita s národem, neměla u našich předků oblibu ani důvěru. Proto náš stát mohl být založen jen na demokracii a jen s jejím pokrokem mohl růst.
Výstižně to vyjádřil náš první prezident T. G. Masaryk: „ Dosáhli jsme samostatné republiky, protože jsme horoucně věřili ve své národní ideály, že jsme ve svém nitru uznávali a cítili něco svatého a že jsme měli důvěru v lidi a lid, a stejně si udržíme republiku a demokracii, když budeme věřit jeden ve druhého.“ Jednou si prý také povzdechl: „ Tak demokracii bychom už měli, teď ještě potřebujeme demokraty.“ Chtěl tím zřejmě naznačit, že demokracie nebude fungovat sama o sobě, ale že klade na občany vysoké nároky, vyžaduje zodpovědnost, aktivní účast, dodržování zákonů, lidských práv, poctivost a sebekázeň.
Demokracie není jen státní zřízení, ale také souhrn morálních zásad správného chování demokratů – lidí demokraticky smýšlejících. Podle těchto zásad by měli žít a jednat na veřejnosti i ve svých soukromých vztazích. Základem demokratického světového názoru je snášenlivost neboli tolerance vůči odlišným názorům, příslušníkům jiných skupin a národů, a odpor k používání násilí..
V každém lidském spolužití vznikají problémy, protože lidé jsou různí. Ani v nejmenším kolektivu – mezi členy rodiny – nebývá ve všem shoda. Co je dobré pro jednoho, to druhému nemusí vyhovovat. Tím spíše musí docházet k rozporům v tak velkém společenském organismu, jakým je stát. je samozřejmé, že lidé podle svých rozdílných zájmů a potřeb mají odlišné názory na to, co je dobré pro jejich stát a co prospívá jeho občanům. Tyto rozpory jsou přirozené a řešení je třeba hledat v diskusi, při které každý účastník má možnost projevit své názory. Projednávání by mělo končit buď dohodnutým kompromisem, nebo hlasováním, podle jehož výsledku se přehlasovaná menšina musí podrobit většině, ale vždy jsou chráněna práva menšiny. Názor většiny nemusí být vždy ten správný, takže stoupenci menšiny mají právo dále zveřejňovat a propagovat své názory a tím získat podporu dalších občanů a prosadit se později."

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x509cf4a116146.zip (12 kB)
Nezabalený formát:
Demokracie.doc (43 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse