1.

Úvod

2.	Dětská mozková obrna

2.1	Vymezení pojmu dětské mozkové obrny

2.2	Definice dětské mozkové obrny

2.3	Četnost postižení

2.4	Formy dětské mozkové obrny

2.4.1

Dělení DMO podle Lesného (1985)

Spastické formy dětské mozkové obrny
Nespastické formy dětské mozkové obrny

2.4.2

Novější dělení dětské mozkové obrny

2.5	Jiná zdravotní postižení provázejí dětskou mozkovou obrnu

2.5.1

Poruchy tělesného vývoje

2.5.2

Poruchy zraku

2.5.3

Poruchy sluchu

2.5.4

Poruchy řeči

2.5.5

Poruchy intelektu

2.5.6

Poruchy vědomí

2.6	Rizikové faktory pro vznik dětské mozkové obrny

2.6.1

Rodinná zátěž

2.6.2

Prenatální rizikové faktory

2.6.3

Perinatální rizikové faktory

2.6.4

Postnatální rizikové faktory

2.7	Diagnostika dětské mozkové obrny

2.7.1

Vyšetřování pomocí polohových reakcí

2.7.2

Vyšetřování pomocí ostatních diagnostických technik

2.8	Léčba dětí s dětskou mozkovou obrnou

3.	Vzdělávání dětí s dětskou mozkovou obrnou

3.1	Potřebné podmínky pro vzdělávání

Literatura

"2.5 Jiná zdravotní postižení provázejí dětskou mozkovou obrnu

Jak bylo již v kapitole věnující se definici DMO uvedeno, k poruchám hybnosti se však často přidružují poruchy tělesného vývoje, zraku, sluchu, poruchy řeči, intelektu a poruchy vědomí. Tyto poruchy se vyskytují v různých stupních a v různých kombinacích.

2.5.1 Poruchy tělesného vývoje
Jsou to poruchy po stránce růstu. Děti s dětskou mozkovou obrnou trpí častými respiračními onemocněními. Hodně se potí. Mají velmi citlivou pokožku.
2.5.2 Poruchy zraku
Při dětské mozkové obrně se mohou vyskytovat poruchy okohybného ústrojí i zraku (slabozrakost, tupozrakost, strabismus…).
2.5.3 Poruchy sluchu
Tyto poruchy jsou většinou přidruženy k poruchám řeči.
2.5.4 Poruchy řeči
Poruchy řeči se vyskytují zároveň s poruchami hybnosti, které také postihují svalstvo jednotlivých mluvních orgánů (rty , jazyk…).Vývoj řeči závisí na motorickém postižení. Pipeková (2006) uvádí, že přes 50% klientů s DMO má poruchy řeči.
Dýchání je většinou křečovité a mělké. Z toho důvodu je řeč pomalejší s častými nádechy, hlas afonický (tichý). Artikulace je nesprávná. Podle Kábeleho (1988) je „nesprávná zpravidla u většiny hlásek nebo téměř u všech, a to i u lehkých hlásek, které zdravé děti vyslovují bez obtíží “.
Velmi výrazné jsou poruchy tempa, rytmu a dynamiky mluvního projevu.
Podle Klenkové (2000, str.33) dochází ve vývoji řeči dětí s DMO „v lehčích případech k opždění, v těžších případech až k opožděnému vývoji.“ Již v předverbálním vývoji jsou zjištěné odchylky v oblasti sání a dýchání (více Lechta - Symptomatické poruchy řeči u dědí, Bratislava 1994).
Nejtypičtější poruchou řeči u dětí s DMO (Klenková 2000) je dysartrie. Dysartrii dělíme na:
• korová (kortikální)- v řeči patrno při tvoření delších celků, vět, řeč spasická, přítomnost přídavných zvuků (mlaskání – Klenková 2004)
• pyramidová – křečovitě tvořená řeč, tvrdé mluvní začátky, zpomalení pohybu mluvidel, některé hlásky, náročné na pohyb mluvidel klient nevysloví, sání, polykání, žvýkání neporušeno
• extrapyramidová – hypertonocká forma – ztuhlá řeč, nezřetelná artikulace, dyskinetická forma – neuspořádaná mluva, nezřetelná artikulace pro pohyb jazyka, některé slabiky vyrážené, některé tiché, sledovatelné poruchy hrudního dýchání
• bulbární – porucha výslovnosti hlásek, otevřená huhňavost, postiženo i polykání, žvýkání
• cerebelární – skandovaná řeč
• smíšená"

Práce je hodně doprovozena obrázky.