1.

Úvod

2.	Osoba Dušana Jurkoviče

2.1.

Život

2.2.

Dílo

3.	Stručná historie zámku v Novém Městě nad Metují

4.	Úpravy zámku v Novém Městě nad Metují na počátku 20. stol.

4.1.	Interiéry - úprava Dušan Jurkovič

4.1.1.

Zimní zahrada – 1. patro

4.1.2.

Žebrová síň – 1. patro

4.1.3.

Převlékárna – 2. patro

4.1.4.

Velká ložnice – 2. patro

4.1.5.

Žlutý salon – 2. patro

4.1.6.

Jídelna salon – 2. patro

4.1.7.

Černá pracovna – 2. patro

4.2.	Interiéry - úprava Pavel Janák

4.2.1.

Malá pracovna – 1. patro

4.2.2.

Velká pracovna – 1. patro

4.2.3.

Zvěrokruh – 1. patro

4.2.4.

Malý sál – 2. patro

4.2.5.

Veký sál – 2. patro

4.3.	Exteriéry - úprava Dušan Jurkovič

4.3.1.

Zahrada

4.4.	Památky v okolí Nového Města nad Metují

5.

Závěr

6.	Použitá literatura

7.	Dodatek - Jurkovičova secese uplatněná při úpravách novoměstského zámku

"Na úpravách zámku na počátku 20. století se podíleli především dva významní architekti. Hlavní slovo zde měl Dušan Jurkovič (od r. 1909), za druhé světové války navrhl interiéry několika místností Pavel Janák. Z dalších umělců, kteří se na úpravách zámku podíleli, můžeme jmenovat např. Františka Kyselu (nástropní malby v 1. patře), Helenu Johnovou (keramika), Marii Teinitzerovou (gobelíny), Josefa Paška (dřevěné obložení okenních špalet s intarzií našich rostlin), Josefa Linharta (rekonstrukce fresek od F. V. Hárovníka), Otakara Nypla (stavitel uskutečňující stavební Jurkovičovy návrhy), malíře J. Šimáka a V. Maděru nebo sochaře J. Kulhánka a K. Karlíka. Dále zde pracovalo 76 dělníků a zedníků z Itálie, a to proto, že štuková barokní výzdoba je italské provenience a vlastní stavitelé barokní přestavby byli Italové. Hlavní opravy trvaly tři roky (1909 – 1912) a vyžádaly si náklad 938.700 K. Celou renovaci zámku hradil Josef Bartoň sám.

Jurkovič konzultoval problematiku rekonstrukcí a zásahů do historických objektů s dr. Z. Wirthem. Ten zastával zásadu šetrného udržování památky ve stavu, v jakém se dochovala, včetně známek stárnutí. Současné architektuře pak přiznával tvořivou úlohu při doplňování objektů, v případě nezbytnosti k jejímu funkčnímu uplatnění v soudobém životě. Jurkovič v tomto duchu doplnil siluety hradů a zámků o romantické prvky – věže, terasy atd."

Zpracováno na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, pro předmět České umění přelomu 19. a 20. století.