Obsah knihy: co předcházelo americké invazi do Iráku (Zprávu o stavu Unie“ z 29. ledna 2002, Dick Cheney zahajuje diplomatickou misi, reakce ostatních zemí, jestřábi a umírnění v politice USA, role a pravdivost informací z tajných služeb a výzkumných pracovišť, které vedly ke změně názorů Evropy), role Společnosti národů. Fakta vedoucí ke svržení iráckého režimu. Stručný názor na knihu.

"Kniha popisuje okamžiky předcházející americké invazi do Iráku. Jako klíčové prohlášení, které umožňuje přesně identifikovat moment, kdy se Bagdád stal absolutní prioritou Bílého domu, označuje „Zprávu o stavu Unie“ ze 29. ledna 2002, kde G.W.Bush označil Irák, Irán a Severní Koreu jako „osu zla“, kolem níž se rozvíjejí mezinárodní teroristické sítě. Později, vzhledem k nedostatku tohoto argumentu ( to by totiž do této kategorie musela spadat oprávněněji spousta jiných i přátelských zemí, včetně Saudské Arábie), je tato řeč „osvětlena“ tím, že uvedené země vyvíjejí zbraně hromadného ničení, které by mohly prodat teroristickým organizacím.
Od této chvíle se zdá, že o invazi do Iráku bylo rozhodnuto, ať už by se Irák zachoval jakkoliv. Viceprezident Dick Cheney zahájil diplomatickou misi , ve které měl získat podporu pro toto tažení, ale vyjma Velké Británie, kde měl v osobě Tonyho Blaira ( označovaném i některými poslanci vlastní strany jako pudlík G.W.Bushe) se mu nedočkalo žádné jiné oficiální podpory v klíčových zemích Perského zálivu. Vzhledem k právě probíhající intifádě a operacím izraelské armády na okupovaných územích tomu však jen stěží mohlo být jinak. V následujících týdnech a měsících probíhala „bitva“ o vliv na určování politiky Bílého domu. Na jedné straně stála skupina jestřábu kolem Donalda Rumsfelda a Paula Wolfowitze, na druhé pak „umírněnější“ Colin Powell snažící se o zásah v Iráku pod zřetelným pláštěm OSN."