Seminarky.cz > Seminárky/Referáty > > Faktory ovlivňující školní výkon žáka základní školy

Faktory ovlivňující školní výkon žáka základní školy


Kategorie: Pedagogika

Typ práce: Seminárky/referáty

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Tento text stručně analyzuje jednotlivé endogenní a exogenní faktory, které ovlivňují školní výkon žáka na základní škole. Text je sestaven podle toho, se kterými problémy se podle autorky nejčastěji setkávají právě učitelé na ZŠ.

Obsah

1.
Úvod
2.
Endogenní faktory
2.1
Diagnostika mentální retardace
2.2
Diagnostika sluchové a zrakové percepce
3.
Exogenní faktory
3.1
Do jaké míry se rodiče dítěti věnují z hlediska přípravy na vyučování
3.2
Jaká je sociokulturní úroveň rodiny
3.3
Jaká je celková atmosféra v rodině z hlediska emocionálních potřeb dítěte
4.
Závěr

Úryvek

“II. Endogenní faktory

Na první pohled by se mohlo zdát, že tyto poruchy jsou relativně jednoduše diagnostikovatelné a že bychom se tedy s takto handicapovanými dětmi neměli na běžné škole vůbec setkávat. Faktem ale je, že jsou mnohdy diagnostikovány až ve 2. nebo 3. třídě ZŠ, setkala jsem se však i s případem, kdy byl takto diagnostikován žák až po přechodu na II. stupeň ZŠ, tedy v 6. třídě.
Důvodů je několik. Především vývoj dětí je v předškolním věku značně nerovnoměrný, často probíhá ve „skocích“, kdy během velmi krátké doby (týdny) přejde dítě na kvantitativně vyšší mentální úroveň, a tak se může běžně stát, že dítě, u kterého byl při lednovém zápisu zvažován odklad školní docházky, nastoupí bez problémů v září do výuky.

Diagnostika mentální retardace je ze školního hlediska velmi obtížná především v oblasti subnormy, tj. při IQ dítěte v oblasti 90 – 70. Otázka, zda dítě není dosud dostatečně zralé pro školní docházku nebo zda se již jedná o mentální deficit, bývá mnohdy obtížně řešitelná i pro zkušenou školní psycholožku. Dalším problémem v této oblasti je, že mnozí rodiče, především ti vzdělanější, si sice uvědomují, že s jejich dítětem „není všechno v pořádku“, nicméně vzhledem k tomu, že vnímají případné zařazení svého dítěte do speciální školy velmi pejorativně (především v menších městech a vesnicích), snaží se za každou cenu dosáhnout toho, aby jejich dítě zůstalo na běžné základní škole (a je potřeba poznamenat, že někteří učitelé jim v tomto úsilí, nejednou z falešné solidarity, vycházejí vstříc). Na druhé straně je však také zapotřebí poznamenat, že zvýšená výchovná péče může u takto postižených dětí vést až ke kompenzaci jejich handicapu. V praxi jsem se setkala s případem dívky, postižené Downovým syndromem; i když školní psycholožka dívku diagnostikovala v pásmu IQ 50 – 70, díky obrovské obětavosti a nesmírné píli její matky se nakonec dívce podařilo absolvovat ZŠ s průměrným prospěchem.

Stejným problémem je pak diagnostika poruch zrakové a sluchové percepce, kdy si u lehčích poruch učitel často až ve vyšším ročníku povšimne, že dítě neustále sedává v první lavici, při opisování textů z tabule nahlíží ke spolusedícímu či se přeptává na výklad učitele (což bývá pochopitelně chápáno jako vyrušování). Naštěstí náprava v tomto případě není příliš obtížná, a pokud porucha nemá progresivní průběh, většinou žáka nijak výrazně neznevýhodňuje."

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x49c2c221a050a.zip (12 kB)
Nezabalený formát:
Faktory_vykon_ZS.doc (44 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse