1.

Život

1.1.	Dětství a rodina

1.2.

Škola

1.3.	Trest smrti a Sibiř

1.4.	Další život

2.

Tvorba

2.1.	Vstup do literatury

2.2.	Naturalismus

2.3.	Nové rysy v tvorbě

2.4.	Zlom po pobytu na Sibiři

3.	Bratři Karamazovi

3.1.	Postavy a děj

3.2.	Charakteristika

3.3.

Kompozice

3.4.

Jazyk

4.	Postoj vůči zlu

5.

Vliv

"ŽIVOT

DĚTSTVÍ A RODINA
Otec prchlivý, duševně nevyrovnaný, s nevolníky (tzv. mužiky) jednal tak krutě, že jej zabili. Matka slabá, útlocitná, nábožensky založená, což zanechalo na D. stopy. D. měl z celé rodiny rád jen bratra Michaila, který byl také literárně činný.

ŠKOLA
Svým založením, tedy romantickou a snivou povahou, meditativností se příliš nehodil na vojenskou Hlavní inženýrskou školu v Petrohradě, ale budiž :).
Po dostudování se hodlal věnovat jen literatuře, první kniha Chudí lidé měla totiž úspěch. To byl rok 1844.

TREST SMRTI A SIBIŘ
Za to, že v kroužku Petrašovského četl dopis literárního kritika Bělinského Gogolovi (kitik Gogola obviňuje ze zrady mladistvých ideálů a z příklonu k carovi) byl odsouzen k smrti.
Jak proběhlo ono zastřelení? Na místě popravy byl odsouzeným přečten rozsudek, a již se otočili čelem ke zdi, když v tom dobrá zpráva, že mají milost, že budou mít jen 9-leté vězení na Sibiři.
Toto nelidské divadlo mělo mladé lidi zlomit. Ve vězení byli zakováni v okovech, nesmyslný dril ubíjel jejich ducha, D. byl navíc epileptik.

DALŠÍ ŽIVOT
Do Petrohradu se vrátil v roce 1859 a horlivě literárně tvořil. Zemřela mu žena i bratr.
Navštívil Fr, SRN, It.
Celý život jej zajímalo napětí myšlenek socialismu, ale byl pro něj nepřijatelný. Kapitalismus a buržoazii také neměl vůbec rád, protože v nich viděl slepou uličku vývoje (individualismus, „Jen pro sebe chceš svobodu“).
Měl finanční potíže, protože byl hráčem rulety a většinou prohrával. V 70. letech hodně psal, redigoval a vydával časopis, zajistil si pozici ve světové literatuře.

LITERATURA
Román v dopisech Chudí lidé znamenal šťastný vstup do literatury. Byl v duchu naturální (přirozené) školy. K ní se řadili Gogol, i začínající Turgeněv a Tolstoj.
Naturalismus: vycházeli z fyziologické črty, v níž podle fr. vzorů líčili v drobných portrétech tehdejší život. Základem je portrét člověka v prostředí a líčení odvrácených stran života městské spodiny. Sociální kritika však nebyla hlavním znakem D. tvorby.
Mladému autorovi byla předpovídána budoucnost, Bělinskij a Někrasov, významní lidé, v něm viděli nového Gogola.
Dostojevskij byl velmi vnímavý ke společenským vlivům, nejdříve jej zaujal romantismus (přeložil Chrám M.B. v P.), později počátky realismu (vliv Charlese Dickense).
V jeho povídkách se objevoval nový rys - D. směřoval k člověku, jeho psychice, k filosofii dějin.
Pobyt na Sibiři znamenal radikální zlom. Naturální škole e e e. Již nevěřil, že lidé sami změní hrozné ruské poměry. V boji dělnické třídy viděl jen hrubé materiální cíle. Obrátil se k náboženství a mystice a v kř. pokoře hledal vyřešení problému sociální nerovnosti a lidského utrpení vůbec. "

Důležité informace jsou zvýrazněny tučně. V práci se objevují překlepy.