"NEBUNĚČNÁ
Viry jsou nebuněčné organismy, které se dokážou rozmnožovat pouze v hostitelské buňce. Jedná se o nitrobuněčný parazity. Často bývá označován za infekční nukleovou kyselinu, jejíž biologické chování je spjato s biologií hostitele (hostitelské buňky). Jsou to velmi jednoduché organismy, nejprimitivnější viry obsahují svoji genetickou informaci pouze ve formě DNA a RNA.
Vir má několik tvarů – kulovitý, oválný, tyčinkovitý, vláknitý, spirálovitý, geometrický. Velmi se liší velikostí – od částic, které mají 800nm (mimikry) až po částice které mají 20nm.
Jednotlivá částice viru, která má schopnost infikovat hostitelskou buňku se nazývá virion. Velikost virionu se uvádí v nanometrech a průměrná velikost je až 30nm. Uvnitř virionu je nukleová kyselina – buď RNA, nebo DNA. Podle toho se viry rozlišují na RNA-viry a na DNA-viry. RNA-viry jsou většinou rostlinné viry, DNA-viry naopak živočišné. Nukleová kyselina je obalena kapsidem (bílkovinný obal). U některých virů v kapsidu, kromě nukleové kyseliny můžeme najít jeden nebo několik enzymů, potřebných k zahájení reprodukce uvnitř hostitelské buňky. Některé viriony mají kolem sebe ještě membránový obal, který je tvořen z bílkovin a fosfolipidů.
Virus prochází základním životním cyklem. A to za prví jako klidová forma mimo hostitele v neživém prostředí (virion), dále infikuje hostitelskou buňku a rozmnoží se v ní. Po té opět jako virion je po rozpadu buňky uvolněn do prostředí. A jak probíhá virová infekce? Aby vir mohl přilnout k hostitelské buňce, musí hostitelská buňka mít receptor (to znamená, že buňka je citlivá na virus). U virů je nositelem specifity membránový obal a u těch, kteří membránový obal nemají, je nositel kapsid. Po té vniká vir do buňky a to buď vstupuje jen nukleová kyselina (u bakteriofágů – napadá bakterie), nebo celý virus (u živočišných buněk). Podle genetických informacích nacházejících se v nukleové kyselině viru se začnou syntetizovat enzymy v hostiteli. Jeden z enzymů způsobí rozpad hostitelské buňky.
Viry způsobují virová onemocnění a je nesmysl na ně podávat antibiotika. Proti některým z onemocnění se podává vakcína. Příklady virových onemocnění – u rostlin: mozaika tabáku, brambor, rajčat. U zvířat je to kulhavka a slintavka hovězího dobytka, vzteklina lišek, mor u drůbeže. Člověk nejčastěji onemocní chřipkou a rýmou, ale vyskytují se i jiná virová onemocnění jako například dětská obrna, spalničky, zarděnky, plané neštovice a mnoho dalších.
Viry se dělí podle toho, jaké organismy napadají, neboli dle hostitele. Bakteriofágové napadají bakterie. Cyanofágové napadají sinice. Fytoviry jsou rostlinné viry. Mykoviry – viry hub a zooviry, které napadají živočichy a dělí se dál na viry bezobratlých a viry obratlovců. Bakterifágové patří mezi nejrozšířenější organismy na planetě. Jsou menší než bakterie, které napadají. Stavba bakteriofágů zahrnuje bílkovinnou kapsidu a genetický materiál, který je uzavřen v její hlavičce. Na hlavičku navazuje krčkem bičík, jenž slouží k přichycení bakterie. Genetický materiál může tvořit DNA nebo RNA. Cyanofágové obsahují dvouvláknovou DNA, jedná se tedy o ds-DNA viry. Tyto viry výrazně ovlivňují počet sinic. V poslední době byly u cyanofágů zjištěny geny pro schopnost fotosyntézy. Vědci dále zjistili, že po infekci buňky silně uvolňují její metabolismus. Rostlinné viry (fytoviry) mají většinou spirálovitý tvar, obsahují převážně RNA. Jako lidé mají při onemocnění příznaky, mají je i rostliny, je to například změna tvaru, změna barvy, nebo se objevují na listech skvrny, dále deformace a odumírání orgánů. Fytoviry se rychle šíří a nejčastěji se přenáší hmyzem. Mykoviry jsou neobalené viry s genetickou informací v dvouvláknové RNA. Zooviry napadají živočichy bezobratlé i obratlovce, včetně člověka. Dalším typem jsou zoonózy, což jsou virózy přenosné z živočichů na člověka. Dále viry dělíme podle toho, jaký typ nukleové kyseliny obsahují – DNA-viry a RNA-viry. Také záleží na přítomnosti obalů – obalené a neobalené viry. Dalším kriteriem jsou chemické vlastnosti virionů a jejich morfologie. "

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ