"- vlivy – 1) italský fyzik. A. Volta (1777-1851), objev magnetických účinků proudu
2) francouzský fyzik Ampera (1775-1836), definice proudu = kvantitativní veličina
3)britský chemik H.Davy (1778-1829, zavedl pojem odpor
- ani jeden z pojmů však nebyl definován dostatečně (zkoumat jejich souvislosti se nikdo
neodvážil)
- v letech 1825-26 experimentálně učil základní zákon elektrických obvodů (Ohmův zákon )
- o rok později jej zpracoval teoreticky
- jednoznačně přijat pouze v Německu
- ještě v roce 1876 musela British Association zařídit zvláštní komisi (potvrzení zákona)
- zkoumal vznik tepla ve vodiči (kterým protéká proud)
- od roku 1830 se zabýval akustikou - definoval základní pojmy, vypracoval teorii sirén a
barvy zvuku (navázal na to německý přírodovědec H. Helmholtz ve své teorii slyšitelnosti)
- Roku 1843 dospěl k akustickému Ohmovu zákonu :"Člověk sluchem vnímá jen
jednoduché tóny. Složité tóny si ucho rozkládá na jednoduché a vnímá je jednotlivě."
- 1825-26 – definoval dvě práce o zákoně (kovy vedou proud)
- 1827 - práce o matematickém zpracování galvanického obvodu
- 1881 - mezinárodním kongresu elektrotechniků
- jednotka elektrického odporu definována pomocí sloupce rtuti dané délky, teploty a
průřezu
- pojmenována ohm
- autorem mnohých prací z matematiky a učebnice fyziky z roku 1854.

Ohmův zákon

Ohmův zákon pro část elektrického obvodu

Elektrický proud I v kovovém vodiči je přímo úměrný elektrickému napětí U mezi konci tohoto vodiče.
I = G . U,
kde G je konstanta úměrnosti, která se nazývá elektrická vodivost. Jednotkou vodivosti je siemens.
Vodič lze charakterizovat veličinou elektrický odpor R. Ohmův zákon můžeme psát ve tvaru
I = U/R.

Jednotkou eltrického odporu je ohm."