"Pohled na historii rodiny
V historii lze formu rodiny dělit do částí - manželství skupinové, párové, monogamní, vícepočetné a eligatární.
U skupinového manželství spolu žili muži i ženy ve skupině a existoval volný výběr partnerů. Děti narozené z těchto svazků byly společné, protože nebylo jasné, kdo je otcem jednotlivých dětí. Matky měly k dětem přirozeně blíže a měly také velmi důležité postavení. Vyvinul se matriarchát.
Později se vydělily jednotlivé dvojice a vznikalo párové soužití. Bylo také velmi volné, ale otec už získával větší vliv na své dítě.
Postupně, když dvojice v páru začínala mít nějaký majetek, který vznikl chovem dobytka a oddělováním polí, rozvojem řemesel a obchodu, vznikala monogamie. Otec byl tedy autoritou, ale bohužel velmi násilnou. Žena měla podřízené postavení, stala se inventářem v domácnosti, bez práv, pouze s povinnostmi. Velmi patrná byla také nadřazenost muže v sexuální sféře. Přesto je však monogamie pokrokovější především v péči o děti. Je to už znak civilizované společnosti, kde oba rodiče mají za své děti odpovědnost.
Dále existují i vícepočetné rodiny, kdy muž má více manželek. Tyto rodiny jsou běžné v zemích Indie, Arábie a Afriky.
Posledním typem rodiny je rodina eligatární. Je to typ rodiny současné, ve které dochází k zrovnoprávnění postavení ženy v rodině, dochází k emancipaci. Matky, ženy se stávají i hlavou, živitelkou rodiny. Toto se odráží i na výchově dětí. Rozeznáváme 4 druhy rodinné výchovy: Autoritativní - trestající- rodiče příliš tvrdě prosazují svou autoritu, chybí akceptace potřeb dítěte. Důsledky pro dítě s sebou přinášejí neustálé vědomí ohrožení. Pocity křivdy a bezradnosti, vyvolává u dětí negativismus, agresi, únik všech druhů od objektivních spol požadavků. Nadměrně pečlivá - silná láska k dítěti a akceptaci jeho potřeb, přehnaná starostlivost způsobuje nedostatek samostatnosti dítěte, nízké požadavky. Dítě vyroste většinou ve velmi sebevědomého člověka, má vysoké ambice a aspirace, ale malou samostatnost. Toto podporuje vznik frustrací. Nadměrně shovívavá - láska k dítěti, akceptace potřeb, nízké požadavky, slabá kontrola, časté odměňování, mnoho volnosti, málo povinností, dítě není zvyklé brát ohled na ostatní členy rodiny."