Seminarky.cz > Studijní podklady > Výpisky z knih, recenze > > Hustiství (vláda Václava IV. a Zikmunda Lucemburského) - výpisky

Hustiství (vláda Václava IV. a Zikmunda Lucemburského) - výpisky


Kategorie: Historie

Typ práce: Výpisky z knih, recenze

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Jedná se o zpracované výpisky z knih Dějiny zemí Koruny české I. a České země v letech 1378-1437 - Lucemburkové na českém trůně II., které jsou také obohaceny o materiály z přednášek.

Obsah

1.
Vláda Václava IV. (1378-1419)
a) Pokus o kontinuitu s politikou Karla IV. a jeho nezdar
b) Vnitropolitické rozpory a Václavovo první zajetí
c) Ztroskotání Václavovy říšské politiky
d) Zápas s panskou jednotou a druhé zajetí
e) Královská moc, reformní hnutí a Dekret kutnohorský
f) Husův heroický boj a závěr vlády Václava IV.
2.
Husitská revoluce (1419-1436)
a) Éra Žižkova
b) Éra Prokopa Holého
c) Reformní hnutí v předhusitských a husitských Čechách
d) Předchůdci Husovi
e) Pražské vysoké učení a přijetí viklefismu
f) Mistr Jan Hus (1370 – 1415)
g) Mistr Jeroným Pražský
h) Jakoubek ze Stříbra (1373-1429)
i) Jan Želivský
j) Valdenští a Mikuláš z Drážďan
k) Táborský chiliasmus
l) Jan Rokycana (asi 1397 – 1471)
m) Petr Chelčický (1390 - 1460)
3.
Hospodářský, správní a právní vývoj českých zemí v letech 1378-1450
a) Krize pozdního středověku – mýtus a česká realita
b) Základy správy českých zemí za Václava IV. a husitství
c) Narůstající konflikty v zemi
d) Pražské groše a české stříbro 1378-1437
e) Hospodaření šlechty – šlechtický velkostatek
f) Rozvoj městského hospodářství
g) Vznik a počátky městského velkostatku
h) Hospodaření církevních a klášterních institucí
i) Sekularizace církevních statků v letech 1419-1421 (1437)
j) Venkovské hospodářství
4.
Sociální struktura českých zemí v letech 1378 – 1450
a) Sociální mobilita vyšší a nižší šlechty
b) Společenská proměna církve
c) Sociální skladba měst
d) Sociální skladba venkovského obyvatelstva
5.
Kultura, umění a vzdělanost
a) Architektura předhusitského a husitského období
b) Malířství, sochařství a umělecké řemeslo
c) Literární tvorba
d) Historická tvorba
e) Pražské vysoké učení

Úryvek

"Éra Prokopa Holého
- po Žižkově smrti proběhla roku 1425 rozsáhlá výměna řady vrchních hejtmanů, do čela polních vojsk se dostal táborský Prokop Holý
- 16. 6. 1426 husité opět zvítězili v bitvě u Ústí nad Labem (Na Běhání) nad 3. křížovou výpravou, tím se jim podařilo vymanit severočeská města a hrady z rukou saské a durynské šlechty, toto vítězství nedokázalo udržet jejich jednotu, i když až do roku 1434 udával vedoucí tón v politice blok tvořený tábory
- roku 1427 smetl převrat na Starém Městě konzervativní křídlo husitů a započala stabilizace politických sil
- spolupráce s mor. husitskou šlechtou umožnila vpády směrem do Uher (1428), táboři se zmocnili střediska Trnavy, od roku 1425 husité začali uskutečňovat výpady do Rakouska, od roku 1428 také do říše (sirotci v Horní Falci), zvláště mohutná byla roku 1429 tažení do Míšeňska, Frank a opět do Horní Falce, roku 1433 pronikli až k Baltu (Jan Čapek ze Sán) – poslední rejsa, smyslem těchto tažení (označovaných jako rejsy či spanilé jízdy) bylo zasáhnout protivníka na jeho vlastním území, propagace husitství, ale především kořistění (táboři, sirotci), pražané spoléhali na klasický žold, tehdejší polní vojska čítala asi 12 000 mužů
- v srpnu 1427 byla zničena 4. křížová výprava u Tachova, jež byla z protivníkovi strany nedostatečně připravena a zmatená, u Tachova byla doražen jen zbytek prchajících křižáků, husité tedy ušetřili síly a zmocnili se města, které bylo doposud na katolické straně
- 5. křížová výprava, organizována papežským nunciem a legátem Juliánem Cesarinim, dokonce strachy utekla 14 . 8. 1431 z prostoru Domažlic a Kdyně ještě před bitvou
- v roce 1431 se sešel Basilejský koncil (předsedal mu kardinál Cesarini), jehož úkolem byla dohoda s husitskými svazy, koncil podporoval i Zikmund Lucemburský, který stále toužil po moci v čs. zemích, z koncilu byly husitům zaslány i 3 zvací listy
- roku 1432 se v předběžných rozhovorech v Chebu mezi představiteli husitských frakcí a zástupci dojednala pravidla disputace (vědecká rozprava více účastníků na vytříbení názorů na odbornou otázku) – do dějin vešla jednání jako tzv. chebský soudce – jediným kritériem poznávání pravdy se stala bible
- v roce 1433 dorazilo do Basileje české poselstvo (Pokop Holý, Jan Rokycana, Mikuláš Biskupec, Oldřich ze Znojma a rodem Angličan Petr Payne)
- disputace na koncilu probíhaly více jak 2 měsíce, ale nedospěly k žádnému závěru, husité chtěli uznat 4 artikuly pražské pro všechny obyvatele (včetně katolíků), ve snaze přimět protivníky k tomuto kroku obléhali husité katolickou Plzeň (červenec 1433) – koncil a katolíci to tvrdě odmítli, sirotci a táboři nechtěli tlaku ustoupit - byli pod tlakem polních vojsk, která se obávala ztráty existence v případě míru a pokračovala v obléhání a drancování
- obléhání Plzně se nedařilo, docházelo ke konfliktům uvnitř hnutí, které vyvrcholily sesazením Prokopa Holého ke konci roku 1433
- pražané a umírnění husité se byli nuceni vytvořit roku 1434 panskou jednotu, jejím cílem bylo ukončení činnosti polních vojsk táborů a sirotků, podařilo se ovládnout i Nové Město, což vyneslo Prokopa Holého zpět do čela polních vojsk, k rozhodujícímu střetu došlo 30. 5. 1434 u vsi Lipany (nedaleko Českého Brodu), táboři a sirotci pod vedením Prokopa Holého zde utrpěli katastrofální porážku, která znamenala konec polních vojsk
- ne každý se s porážkou smířil – Tábor byl přiměn k poslušnosti porážkou svých oddílů až Oldřichem z Rožmberka roku 1435, Jan Roháč z Dubé se svou posádkou se opevnil ve svém hradě Sion, kde se pokoušel čelit Zikmundovi, hrad nakonec dobyl roku 1437 Hynek Ptáček z Pirkštejna a Roháč byl popraven
- 5. 7. 1436 byla vyhlášena v Jihlavě dohoda mezi Čechy a Basilejským koncilem tzv. kompaktáta, jež byla výsledkem složitých jednání a řady smluv uzavřených v letech 1433-1435, konečným výsledkem bylo, že bylo čs. zemích povoleno přijímání pod obojí a v oslabené formě další 3 artikuly (pouze pro husitské obyvatelstvo) – tento akt byl první zásadní ústupek římské církve (kompaktáta však neschválil papež), čs. země se tedy staly oblastí „dvojího lidu“
- sněm v Jihlavě dále schválil stárnoucího Zikmunda čs. králem (1436 – 1437), který musel odsouhlasit ztrátu účasti duchovenstva na českých sněmech (jen v Čechách), právo účasti na sněmech si naopak vydobyla nižší šlechta, Staré Město a královská města – sněm byl tedy rozdělen do 3 kurií (panské, rytířské a městské), k slavnostnímu aktu přijetí Zikmunda za čs. krále došlo v srpnu roku 1436 na jihlavském náměstí
- nový král se pak pokoušel stabilizovat poměry v zemi – v roce 1437 byl Tábor povýšen na královské město, téhož roku bylo za pomoci síly pacifikováno za pomoci síly centrum orebitů Hradec Králové, kde měl stále své slovo Ambrož
- v prosinci 1437 pak vydechl Zikmund naposledy, v průběhu několika dalších měsíců byl Albrecht Habsburský zvolen postupně králem uherským, římským i českým, musel však složit volební kapitulaci (zachování kompaktát, uznání postavení stavů, úřady ne do rukou cizinců, ale domácím atd.), roku 1438 byl pak korunován dle řádu Karla IV., nicméně již v roce 1439 zemřel na úplavici"

Poznámka

Psané v odrážkách.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x4629e12b7cbca.zip (61 kB)
Nezabalený formát:
Husitstvi.doc (218 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse