Pozorování vlastního prožívání bylo jako vědecká metoda již dávno zpochybňováno, i když bylo v 19.stol. základní metodou psychologie.
Anglický filosof •John Locke (1632-1704) navrhnul metodu zkoumání pochodů v mysli – introspekci, nebo-li uvědomělé pozorování vlastních vnitřních psychických jevů. Snaží se tím najít prvky vědomí (nebo-li elementy), ze kterých se skládá vědomý život.
Německý filosof • Immanuel Kant (1724-1804) první z představitelů německé klasické filozofie vyslovil pochybnost nad introspekcí jako vědeckou metodou, když uvedl (1798), že zaměření pozornosti na určitý zážitek mění průběh tohoto zážitku.Souhlasili s ním i A. Comte roku 1824 a další poukazovali na nemožnost udržovat ve vědomí určitý obsah a současně jej pozorovat (člověk nemůže dost dobře pozorovat např. vlastní vztek, aniž by nenarušil jeho průběh a aniž by byl schopen se na jeho pozorování koncentrovat, protože to znamená rozdělení na pozorovatele a pozorované).V experimentální psychologii introspekci zaváděl na přelomu 19. a 20. století Wilhelm Wundt, německý psycholog a filosof, (1832-1920), který správně soudil, že poznatky získané sebepozorováním mohou obohacovat, především zpřesňovat výsledky experimentů.
Introspekce se v psychologii udržela a přinesla významné poznatky.

Není uvedena použitá literatura.