1.	Josef Václav Sádek a dětská poezie

a) Život a dílo
b) Dětská poezie

2.	Milan Jankovič - Odkazy

3.	Použitá literatura

"Moderní básnictví pro českou mládež začíná v letech čtyřicátých, věnovali se mu Karel Vinařický a František Doucha. Přišli s tím, že do poezie pro děti se má vkládat určitý záměr a program. Chtěli působit na mládež výchovně, zařazovat především prvky národní a náboženské, až v poslední řadě přibrat funkci estetickou. Sládek si byl dobře vědom, že z dítěte vyrůstá občan a i on chtěl na děti působit literaturou, uměním a kladl velký důraz na to, aby literatura pro děti nebyla suchá, mravokárná, plná napomínání a pohrůžek. Sládek zahajuje novou epochu v dějinách dětské poezie tím, že vědomě bojuje proti pouhému prázdnému veršování, že vytváří skutečnou poezii, že děti získává pro umění, pro literaturu, že z nich tak vychovává lidi kulturní a ušlechtilé. Sládkovy básně pro děti byly jiné, protože do nich dával část sebe samého. Za zdroj si bral vzpomínky na své dětství, kromě toho na něj působila láska k vlastní dceři.
O svém přístupu k dětem se Sládek jednou vyjádřil takto: „My ve svých spisech učíme děti býti starými; umění psáti pro děti jest však to, vžiti se do mysli dětské a býti sám dítětem.“

Každá sbírka je trochu jiná, Sládek postupně získává zkušenosti a zdokonaluje se v psaní dětské poezie. První sbírka Zlatý máj, byla určena ke zhudebnění, proto jsou básně obohaceny hudebními prvky. Jsou melodické, hudebnost je zvýšena častým opakováním a zdůrazňováním slov, která jsou pro zvolené téma důležitá. Těmi tématy jsou především příroda, dětský svět a zvířata. Najdou se zde ale i nedostatky, básník se v této sbírce ještě zcela nevžil do role dítěte, některé básně jsou vážnější, příliš dlouhé a málo humorné s nedostatkem vlasteneckých námětů. Druhá knížka pro děti, Skřivánčí písně, vcelku předčila tu první. Rytmus básní navazuje na dětské říkanky, ukolébavku a podobně. Námětem byl život nejmenších dětí na české vesnici a novým přínosem byly verše vlastenecké, i když jich nebylo příliš. Vše je psáno radostným, optimistickým tónem a melodickým veršem. K vlastenectví nejsilněji směřuje poslední dětská sbírka Zvony a zvonky, určená proto dětem o něco straším. Stejně tak silná je i výchovná stránka, ale protože Sládek dobře věděl, jaký odpor mají děti k napomínání a kárání, hledal útvar, kterým by mohl nenápadně poučovat, vychovávat a předávat zkušenosti. Tím útvarem byla bajka, do které je promítnut krátký, živý a humorný děj, autor se ale vyhýbá přímím mravním poučkám a nechává je lehce vyplynout z příběhu. K básním vlasteneckým patří např. Jsem Čech, Čeští hoši nebo Svatý Václav, objevují se i prvky sociální v básních Chudý hoch, Statný voják i téma náboženské - básně Hvězdy nebo Srdce."