Úvod 2

1.	Co je judikatura 3

1.1.	Rozhodovací činnost soudů 3

1.1.1.

Kontinentální koncepce právního státu (Rechtsstaat) 3

1.1.2.

Angloamerická koncepce právního státu (Rule of Law 3

1.2.	Sbírka judikátů 4

1.2.1.

Právní věta 4

1.2.2.

Příklad z přehledu judikatury 4

2.	Význam judikatury 5

2.1.

Judikát 6

2.2.	Precedens 7

2.2.1.

Ratio decidendi 7

2.2.2.

Obiter dictum 8

2.2.3.

Stare decisis 8

2.2.4.

Metoda rozdílnosti 8

2.2.5.

Precedens v českém právu 8

2.3.	Zveřejňování judikatury 9

3.	Výklad práva 10

4.	Judikatura Evropské unie 10

4.1.	Zveřejňování judikatury EU 10

4.1.1.

Judikatura členských států 11

5.	Mezinárodní judikatura 11

6.	Judikatura v ČR 11

6.1.	Obecné soudy 11

6.2.	Ústavní soud 12

Závěr 13
Zdroje 14

"1.2.2. Příklad z přehledu judikatury
Nadpis: 164. Započtení a pohledávky z pracovněprávních vztahů; § 268 odst. 1 písm. g), h) o. s. ř.
Zákonná ustanovení:§ 60 odst. 2, § 252 - § 260, § 261 odst. 4 zák. práce
§580 obč. zák.
Judikát: Nárok z pracovněprávních vztahů nelze účinně započíst ani proti pohledávce, která by sama o sobě mohla z důvodu započtení zaniknout.
Z odůvodnění:
Právní věta: Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zanikají uspokojením nároků (srov. § 252 až 257 zák. práce), uplynutím doby, na kterou byla omezena (srov. § 258 zák. práce), dohodou o sporných nárocích (srov. § 259 zák. práce), smrtí zaměstnance (srov. § 260 zák. práce), popřípadě neuplatněním práva ve stanovené lhůtě – prekluzí (srov. § 261 odst. 4 zák. práce). Výčet způsobu zániku práv a povinností je v zákoníku práce uveden taxativně. Znamená to mimo jiné, že jiným, v zákoníku práce nevedeným způsobem, práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů nezanikají, a to ani tehdy, kdyby zaměstnanec a zaměstnavatel projevili v tomto směru souhlasnou vůli. Protože zákoník práce jiné, než shora uvedené způsoby zániků práv a povinností nezná a protože právním důsledkem započtení je zánik pohledávky, představují pohledávky z pracovněprávních vztahů takové pohledávky, které nelze započíst a ani proti ním není možné započtení jednostranným úkonem namítat (srov. Též rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 3. 1996, sp. zn. 13 Co 41/96, uveřejněný pod č. 115 v časopise Soudní judikatura ročník 1997). [ ]

2. Význam judikatury
Soudy vyššího stupně bývají autoritou pro soudy nižší. Proto se vydávají judikáty, které mají být podkladem pro řešení podobných případů a kauz. Ale protože jsou soudy nezávislé, nemusí to být pravidlem. I přesto se od soudních rozhodnutí vyšších soudů odklání jen ojediněle, a pokud tomu tak je, musí být toto jednání řádně odůvodněno. Významná je úloha nejvyšších soudů, které mají úkol sjednotit judikaturu daného státu.
Jiné je to u precedentů v angloamerickém právu, od kterých se soudy nemohou odklánět."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ