1.

Soutěž

2.	Kaplického knihovna

2.1

Koncepce

2.2

Inspirace

2.3	Architektonické rozvržení

2.4	Technologie

3.	Diskuse nad nejobvyklejšími námitkami (barva, velikost, umístění, tvar…)

“ Soutěžící museli vypracovat jednoduchý model objektu v měřítku 1:500 v bílém provedení, ten poté porotci během hodnocení vkládali do připraveného modelu Letné, aby získali přesnější představu, jak fantazie architektů koresponduje s nejbližším okolím budoucí stavby.
Tento objekt je inspirován dózou, kterou Jan Kaplický zhlédl v Berlíně. Samozřejmě inspirací pro Kaplického bylo mnohem více skutečností. Říká, že se inspiruje organickými formami v přírodě jako například motýlími křídly, pavoučími sítěmi, květinami, či rybími šupinami. Dále se inspiruje aerodynamickou krásou lodí, letadel a aut. Kaplického tým uplatňuje poznatky z výzkumu kosmu a leteckého a loďařského průmyslu, kde byly vyvinuty nové materiály - pevné, lehké, odolné, bez spojů.
Díky výšce knihovny bude moci její purpurové oko vykukovat z okolních dřevin a sledovat Hradčany. Výška knihovny má být 48 metrů, přičemž bude mít 5 pater. Kaplický na modelech ukazuje, že je knihovna přibližně stejně vysoká jako Národní divadlo.
Budova by se měla začít stavět v roce 2009, v roce 2010 by měla na Letné vyrůst již hrubá stavba a za další rok by knihovna měla fungovat.
V knihovně by mimojiné měla být i restaurace s kavárnou, posluchárna, knihkupectví, obchod, galerie, venkovní kavárna, podzemní garáže. Celková velikost knihovny by pak měla činit 239, 251 metrů krychlových.
„Funkčnost budovy uváděl jako hlavní příčinu své výhry také Jan Kaplický. „O krásu budovy jde samozřejmě také, ale na prvním místě stojí funkčnost, která podle mne rozhodla,“ řekl Kaplický. Přesto podle něj bude budova krásná. Estetický dojem jí má dodat jednak neobvyklý tvar, který Kaplický připodobnil k mořskému živočichovi, jednak zvláštní kachlíky podobné šupinám.„Postupně se bude měnit jejich barva. Dole budou zelené a žluté, směrem nahoru pak budou světlat, podobně jako třeba šampaňské,“ dodal Kaplický“.“
Podle Kaplického barva šampaňského, podle určité skupiny lidí barva žabího hlenu, či odporného slizu z vesmíru. Purpurové oko, jak říká Kaplický se jiným zdá jako nevkusná fialová, hyzdící krajinu Prahy. A kde je pravda?
Když budu mít doma originální čajovou konvici, těžko mi bude polovina přátel říkat ať ji vyhodím (maximálně si doma zamrmlají nad společnou fotografií, jakou že mám to ale ošklivou konvici), druhé polovině se bude naopak líbit a možná podotkne, ať ji postavím někam na viditelné místo, kde se bude dokonale vyjímat. Mě samotné bude záležet nejen na tom, že je konvice originálně krásná, ale také, že se z ní dobře nalévá čaj, aniž bych ho rozlévala po stole, že se dá příjemně uchopit, aniž by se vyklouzávala či by dokonce pálila. Stejné je to,možná v budoucnu, s Národní knihovnou. Vynálezce Jan Kaplický a jeho tým šikovných architektů vymysleli originální dílo. Polovina národa jej nenávidí a polovina jej zbožňuje. Ta polovina, které připadá knihovna jako žabí hlen podle mého názoru nelpí natolik na tom, zdali se má knihovna vystavět či nikoli. Jde ji hlavně o to, rozpoutat spor, zapojit se do diskuze. Řešit každodenní téma, jak je to u nás hrozné, jak potřebujeme novou knihovnu, která by nemusela být tak drahá, protože to opět platíme my, daňový poplatníci, že je to ostuda našeho národa. Chudinka Praha bude zdevastována takovouto šerednou zelenou chobotnicí, kde je nějaká kulturní tradice atd.
Uvádím zde příklad: “„Návrh jsem ještě neviděl. Jeho stavby však nezapadají do naší kulturní tradice. V kulturně vyhraněném prostředí Prahy to bude pověstná pěst na oko,“ říká Josef Štulc z Národního památkového ústavu. Někteří odborníci mají výhrady také k umístění stavby na Letné.“"

Obsahuje překlepy.