"Erben Karel Jaromír (1811 – 1870)

Je to jeden z nejznámějších autorů devatenáctého století, který se svým dílem řadil k romanticky orientované literatuře zaměřené národně. Proslavil se jako básník, prozaik, sběratel a vydavatel národních folklórních textů, archivních dokumentů apod., překladatel, historik a editor staročeské literatury. Jeho pojetí romantismu vytvořilo protipól a zároveň navázání na dílo K.H. Máchy. Proslul inspirativní sbírkou Kytice, která ovlivnila vývoj další literatury. Narodil se roku 1811 v Miletíně u Jičína v rodině ševce. Po gymnáziu studoval filosofii a právnickou fakultu. Zaměstnání našel nejprve u pražského hrdelního soudu, poté ve fiskálním úřadě, než konečně nalezl činnost, která mu byla bližší: byl šlechtici placen za cestování po venkovských archívech a sbírání materiálu k historii země. Roku 1850 byl konečně dosazen na místo sekretáře Českého muzea a byl zvolen i archivářem města Prahy. Podílel se na založení Měšťanské besedy a stal se i jejím jednatelem, angažoval se v Matici české (nejprve jako člen jazykové komise, později přímo ve Sboru Matice), byl členem Archeologického muzejního sboru. Během revoluce byl zvolen do Národního výboru, stal se členem Svornosti, připravoval Slovanský sjezd, zúčastnil se poselstva na chorvatský sněm, angažoval se ve výboru Lípy slovanské.
Sbíral lidové písně a pohádky (Prostonárodní české písně a říkadla, Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských, České pohádky)
Náměty z českých mýtů, bájí, pohádek, legend a historických pověstí baladicky ztvárnil v básnické sbírce Kytice, která je vrcholem české obrozenské poezie."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ