1.	Karel Jaromír Erben

2.

Kytice

2.1.

Kytice

2.2.

Poklad

2.3.	Svatební košile

2.4.

Polednice

2.5.	Zlatý kolovrat

2.6.	Štědrý den

2.7.

Holoubek

2.8.

Vodník

2.9.

Vrba

2.10.

Lilie

2.11.

Dceřina kletba

2.12.

Věštkyně

3.	Mé poznámky a názory

"Kytice
První báseň knihy –„Polednice“ – vznikla už v roce 1834. Poslední báseň vznikla v letech 1851 a 1852. Tehdy přišla na řadu bezohledná policejní protičeská vláda rakouského ministra Alexandra BAcha- začíná přetěžký život českého národa. A v té době Karel Jaromír Erben píše úvodní báseň „Kytice“ a závěrečnou básnickou skladbu, nazvanou „Věštkyně“. První vydání vyšlo v roce 1853
Kytice je složena z několika balad. Je jich tam přesně 12. Jsou uspořádány v jakémsi pořadí:
Kytice
Poklad
Svatební košile
Polednice
Zlatý kolovrat
Štědrý den
Holoubek
Vodník
Vrba
Lilie
Dceřina kletba
Věštkyně
*Záhořovi lóže

Kytice
Zemřela matka a do hrobu dána
Sirotky po ní zůstaly

Tak takhle básník uvádí svůj kratičký příběh o lásce mateřské, která se vtělila do drobnolistého kvítku – mateřídoušky.

Poklad
„Milý bože! Co já zkusím
na tom světě nouze, hladu!
Bídně život chránit musím –
A z de tolik těch pokladů!
Tolik střívka tolik zlata
V podzemní tu leží skrejši!
Jenom hrstku k té hromady –
A já byla bych bohata,
A byla bych nejšťastnější,
Já i moje děti tady!“

Život a mateřskou lásku zachycuje také balada s názvem – „Poklad“ – Chudou ženu s dítětem v náručí nevede z počátku za pokladem chamtivost a bohatství. Ale i přesto spojuje matka své štěstí i štěstí dítěte s bohatstvím. Z takové představy štěstí vzniká velká touha po bohatství. Marně volá dítě – „mama“. Slovo, které dříve matku utěšovalo a dodávalo jí sil a odvahy teď pro ni nemáš žádnou váhu. Dětský smích i pláč přebíjí cinkání mincí, a matčina představa o hradní paní. Do těchto představ se ale nevejde vzpomínka na dítě v jeskynní sluji zanechané. Vykoupení matky z těžké viny je kruté, nekrutější jaké může matka zakusit. Hořečnatě hledané Bohatové pohltí matku natolik, že jí bere lidskou úlohu ženy- matky. Tím dojemněji pak působí volání dítěte.

„Mama!“ volá, „mama, mama!“
chytajíc ji ručičkama

Nejzajímavější částí baldy je druhá a třetí část, která zobrazuje matčino zoufalství. Člověk, který prošel takovým utrpením, si zaslouží milost. A proto se mu milosti dostává. Pak už nikdy nemůže zlato udusit lásku mateřskou, už nikdy nemůže porušit silné vztahy mezi matkou a dítětem."

Práce byla vypracována k maturitě z českého jazyka a literatury.