1.

Úvod

2.	Podnikatelské rozhodnutí

2.1.	Podstata podnikání

2.2.	Cíle firmy

2.3.	Grafická prezentace firmy (grafický předpis)

2.4.	Formulace podnikatelského záměru

2.5.	Předmět podnikání

2.5.1.

Podmínky pro provozování této živnosti

3.	Analýza trhu a firemní marketing

3.1.	Mikroprostředí

3.1.1.

Firma

3.1.2.

Dodavatelé

3.1.3.

Zákazníci

3.1.4.

Zprostředkovatelé

3.2.	Vnější mikroprostředí

3.2.1.

Konkurence

3.3.	Makroprostředí

3.3.1.

Demografické vlivy

3.3.2.

Politické a právní prostředí

3.3.3.

Sociální a kulturní vlivy

3.4.	Technologie a inovace

3.5.

4P

3.6.	Analýza SWOT

3.7.	Marketingový výzkum

3.8.	Podnikatelský plán

4.	Volba organizačně právní formy

4.1.	Kritéria volby právní formy

4.1.1.

Podnikání jako OSVČ

4.2.	Fyzická osoba podnikající na základě Živnostenského oprávnění

5.	Provozní aspekty podnikání

5.1.	Vybavení kavárny

5.2.	Volba dodavatelů

5.3.	Vnitřní organizace firmy

6.	Podnikatel jako zaměstnavatel

6.1.	Nutné zákony a předpisy

6.2.	Čtrnáctero zaměstnanců Enter 67

6.3.	Požadavky kladené na zaměstnance

6.4.	Stimuly zaměstnanců

6.5.	Činnost personalisty

6.6.	Platba pojistného na sociální a zdravotní zabezpečení

7.	Vize firmy Enter 67

"3. Analýza trhu a firemní marketing

Cílem analýzy trhu je verifikace nebo upřesnění mé intuitivní představy o trhu pomocí jeho průzkumu; upřesnění představy o tržních podmínkách. Cílem marketingu je s vynaložením co nejnižších nákladů proniknout na nový trh s novou službou (výrobkem).
Pozn.: Většina dále popisovaných skutečností nemá empirické základy. Jsou výsledkem mého pětadvacetiletého soustavného pozorování Varnsdorfu a blízkého okolí a rozhovorů s místními lidmi, na jejichž základě jsem své závěry interpretoval, a tedy nemohu s jistotou tvrdit, že jsou pravdivé. Empirickému výzkumu bychom podrobili pouze zjišťování skutečností bezprostředně souvisejících s naším předmětem podnikání a jeho rentabilitou, s cílem nijak negativně neovlivnit trh, na který budeme vstupovat; naopak jeho rozsahem vzbudit zájem a očekávání obyvatel, a (ne)přímou cestou tak informovat o našem příchodu (viz 3.7. Marketingový výzkum).
Pro Varnsdorfské prostředí (+/- 16 000 obyvatel, příhraniční průmyslové město s velkými podniky/největšími zaměstnavateli, které/kteří jsou dnes ve finančních problémech) je charakteristický převládající vliv omezeného počtu „vlivných“ lidí, a díky tomu místní trh (jakýkoliv jeho segment) funguje převážně na principu známostí, jejich využívání a plnění protislužeb.
Historická zkušenost: V období těsně po roce 1989 (divoký kapitalismus) bylo ve Varnsdorfu nejvíce patrné prorůstání podsvětí (bývalých „veksláků“) právě do pohostinských služeb a v nedávné době také eskalovalo násilí mezi místními menšinami, které v současnosti vlastní některá pohostinská zařízení (romskou a albánskou) – o vlivu a deformacích trhů, které jsou ve Varnsdorfu dnes, mohu jen spekulovat, resp. nejsem schopen říci, nakolik a jak mohou zasáhnout do našeho podnikatelského záměru. Nicméně názory místních lidí, se kterými jsem se bavil (z různých, mezi sebou heterogenních skupin obyvatel) bych shrnul do výroku: „Někam bych zašel, ale není kam.“
Varnsdorf dále charakterizuje značná segmentace obyvatel do skupin, ve vzájemném vztahu neutrálním nebo přežívajících ve vzájemné averzi, podložené historickými konflikty členů dvou různých „znepřátelených“ skupin. Dále šuškanda, kterou dokonale charakterizuje věta: Každý o každém ví vše. Resp. věta: Každý ví o druhém, co ten druhý včera udělal. Stručně: Není to Steinbeckovo maloměsto. Naším posláním není nastolit světový mír (; nebo alespoň ten varnsdorfský), ale v tomto prostředí obstát. Cílovou skupinou je tedy „slušná“ klientela všech věkových skupin, rekrutujících se z klientely stávajících podniků a z lidí, kteří pro kvalitu poskytovaných služeb od návštěv místních pohostinství upustili nebo od ní upustili pro okruh lidí tuto „kvalitu“ vyhledávajících. Pojmem slušná klientela rozumím klientelu s náležitou slušností svého projevování (kulturou vystupování) a dále klientelu s přiměřenou koupěschopností.
Výše zmíněné problémy města jsou rozpoznány a město a jeho orgány se je pokouší řešit, i když velice pomalu – město se přestává orientovat výhradně na průmysl, ale začíná s rozvojem místního cestovního ruchu (místní euroregion, snaha o získávání evropských dotací, postupná rekonstrukce místní infrastruktury a chátrajících budov v centru města (nejen těch ve vlastnictví soukromých osob, ale i budov ve vlastnictví fyzických osob – součinnost veřejného a neveřejného sektoru)."

Práce obsahuje tabulky a obrázky. Čistého textu je v práci cca 23 stran.