"Definice
Konfucianismus je původním čínským filosofickým a náboženským učením, které na dva a půl tisíce let ovlivnilo utváření společenského systému nejen v Číně, ale i v přilehlých oblastech. Je to ucelený systém morálky, sociálních, politických a náboženských myšlenek.
Konfucianismus chápe „tao“ (=cesta) jako cestu člověka a společnosti. Zdůrazňuje tedy lidské jednání, které ovšem nesmí být v rozporu s vůlí nejvyššího božstva (Nebes). Do popředí staví rozum, odpovědnost, pozitivní postoj ke světu, ale i podřízenost řádu. Konfucianismus je úzce spjat se státním zřízením. Vytváří model společnosti založené na vzoru patriarchální rodiny.

Historie
Konfucianismus byl přijat za státní doktrínu v 2. st. př.kr.za císaře Chan-Wu-tiho a obohacen myšlenkami pozdějších myslitelů přetrval až do současnosti.
Mezi 3. -8. st do Číny pronikly prvky taoismu a buddhismu. Protože byl konfucianismus silně spjat se státním zřízením, ztratil ve 20. st své výjimečné postavení. Poslední císař byl v roce 1911 zbaven trůnu a Čina se pustila do procesu modernizace. Avšak tradiční konfuciánské hodnoty zůstaly silně zakořeněné v životech lidí a novodobí čínští myslitelé a političtí vůdci stáli před problémem, jak je přizpůsobit modernímu státu. A když na počátku 20. století evropští sociologové označili konfuciánství za hlavní příčinu čínského úpadku, pokusili se ho čínští levicoví intelektuálové úplně vymítit. Teprve nedávný a nečekaně prudký rozmach zemí s konfuciánskou tradicí, jako je Tchaj–wan, Singapur a Jižní Korea a nakonec i samotná Čína, přinesl novou vlnu zájmu o tuto filozofii. A dnes žije na celém světě pře 6 000 000 lidí, kteří se hlásí ke konfucianismu."