"Vznikl z původního gotického kostela ze 14. století , vyhořelého roku 1515. Zachovala se pouze věž a krypta. Kostel byl znovu postaven Jörgem z Maulbronnu v letech 1517 – 94 podle plánů J. Heilmanna za Schweinfurtu, sklenut mistrem Petrem a obnoven byl roku 1882.
Jeho vnitřek se skládá z síňového trojlodí s opěráky vztaženými dovnitř, pětiboce uzavřeným presbytářem a z hranolové věže v hlavním průčelí a předsíní po severní straně. Kolem posledního patra věže je ochoz , na severozápadní straně je sakristie. Vnějšek je členěn pouze hrotitými okny s kružbami.

Pod presbytářem se nachází osmiboká krypta sklenutá trojdílnými žebrovými klenbami na střední pilíř. Trojlodí a presbytář je klenut krouženou žebrovou klenbou na osmiboké pilíře, kruchta je podklenuta síťovou klenbou, v bočních lodích, které v podobě ochozu obíhají i kolem presbytáře. Předsíně jsou sklenuty hvězdovou žebrovou klenbou, v severní klenbě můžeme najít dřevěný figurální svorník z roku 1530. Za hlavním oltářem se nachází portálek ke schodišti na tribuny z doby kolem roku 1530. V presbytáři se nachází kamenný nástěnný sanktuář z let 1530 – 1540 s reliéfními výjevy ze Starého a Nového zákona.

Zařízení:

Hlavní oltář je stavěn sloupovou architekturou se sochami sv. Josefa, Jana Křtitele, Petra a Pavla z druhé čtvrti 18., století, s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od J. Kramolína. Na svatostánku je soška Panny Marie ze Zahražan. Na severní straně se nachází oltář Ukřižování, původní epitaf V. Zelendara z Prošovic z roku 1592 až 1605, na jižní straně je oltář Vzkříšení, původní epitaf Kr. Rajského z Dubnic – Paradisia z roku 1597, oba od F. Dittricha z Feibergu. Další boční oltáře v kaplích jsou vesměs novogotické, s některými zbytky starého zařízení. Na severní straně se nacházejí oltáře sv. Anny z roku 1885, sv. Alžběty z roku 1883 od J. Šebora z Teplic a Panny Marie s dvěma původními deskovými malbami sv. Kryštofa a sv. Ondřeje z doby kolem roku 1540. V sedmé kapli se nachází svorník s erbem Lobkoviců. Kazatelna je kamenná a křtitelnice je osmiboká s alabastrovými reliéfy na korpusu. Sanktuář je kamenný , z doby kolem roku 1700. Dvě chórové lavice pod kruchtou jsou z doby kolem roku 1520. Varhany jsou s akantovou výzdobou. Nejzajímavější jsou kamenné náhrobníky s polychromovaným epitafem Voršily a Magdalény z Weitmile z roku 1584. Na východnístraně před kostelem je schodiště do bývalého hřbitova se sochami kajícníků od M. B. Brauna z doby kolem roku 1720. Zvonice je postavená v letech 1600-1602, zdobená alegoriemi živlů."