"V srpnu roku 2006 se v odborném časopise Psychopharmacology objevil článek Rolanda Griffithse, který popisuje schopnost psilocybinu vyvolat mystický zážitek s určitým duchovním smyslem. Tato studie vyvolala mnoho vědeckých i laických reakcí (u nás komentář ke studii a článku vyšel v Lidových novinách (Duchovní svět lysohlávek, 21.7.2006). Na studii bylo použito grantu Národního ústavu zneužívání návykových látek (National Institute on Drug Abuse, NIDA), ale s důrazným upozorněním ředitelky ústavu Nory Volkow, že až jsou psychedelické drogy fyzicky nenávykové, mohu u predisponovaných jedinců fungovat jako spouštěč psychózy či jiných duševních poruch.
Ve výzkumu byl zkoumán vliv halucinogenů na psychiku zdravých jedinců, kteří nikdy halucinogeny neužívali a v jejichž rodinné anamnéze nebyl nikdo, kdo by trpěl psychózou . Vše probíhalo pod vedením Rolanda, Griffithse (profesor behaviorální neuropsychologie univerzity v Baltimoru). Účastníci měli průměrný věk 46 let, všichni dosáhli nadprůměrného vzdělání a byli aktivní v duchovní či religiózní oblasti. Motivací jim bylo především zjištění účinků psilocybinu a následné reflexe v terapeutickém kruhu na sezeních.
Sezení byla individuální a vše zaznamenávali dva monitoři, kteří se zkoumanými jedinci nejprve navázali vztah tak, aby získali jeho důvěru a v případě úzkosti či problému pak mohli pomoci s provedením tripem. Po sedmi hodinách působení látky pak účastníci výzkumu vyplňovali dotazník. Byl hodnocen nejen průběh tripu, monitoři hovořili také s rodinami účastníků. Podle dotazníků pak bylo zjištěno, že 22 z 30 účastníků prožilo mystické vytržení, občasné negativní efekty (úzkost, paranoia) vždy do konce setkání odezněly. 67% účastníků pak hodnotilo trip jako nejsmysluplnější zážitek svého života, většina se shodla, že i nich došlo k pozitivním změnám v postojích, emotivitě a chování. Pro 33% byl trip nejdůležitější spirituální prožitek v životě, pro 79% znamenal tento zážitek zlepšení subjektivního pocitu pohody a náhledu na sebe sama."