"2.2 Bílkoviny v krevní plazmě
Bílkoviny tvoří většinu pevných látek v krevní plazmě. Plazmatické bílkoviny dělíme obvykle na albuminy, globuliny a fibrinogen, ale bylo zjištěno mnohem více druhů plazmatických bílkovin, které jsou řazeny mezi globuliny.

2.2.1 Albumin
Albumin tvoří 60% plazmatických bílkovin. Má důležitou funkci při přepravě nejrůznějších látek krví a napomáhá k udržování stálého vnitřního prostředí organismu. Vyskytuje se i v jiných tělních tekutinách (tkáňový a mozkomíšní mok).

2.2.2 Globulin
Zahrnuje do své skupiny velké množství proteinů. Má větší molekuly než albumin a jeho rozpustnost ve vodě je menší. Globuliny můžeme získat ze semen olejnin a luštěnin.

2.2.3 Fibrinogen
Fibrinogen je plazmatický protein, který je tvořen v játrech. Nachází se rozpuštěný v krevní plazmě a je nezbytný v procesu srážení krve.

2.2.4 Funkce plazmatických bílkovin
Funkce plazmatických bílkovin jsou velmi rozšířené:
1. Transportní funkce. Plazmatické bílkoviny transportují díky svému velkému povrchu řadu významných látek pro organismus. Mezi ně patří malé molekuly hormonů, minerálů, vitamínů, léků, různých barviv a tuků.
2. Udržují stálý objem krevní plasmy
3. Obraňují organismus proti infekci, jedním z druhů globulinu jsou imunoglobuliny, které jsou schopny v těle najít látky cizího původu a zneškodnit je.
4. Nutriční význam. Při různých okolnostech, jako třeba hladovění, dochází k odbourávání tělesných bílkovin, hlavně z krevní plazmy. Při odbourávání získává tělo aminokyseliny pro tvorbu životně důležitých proteinů.

2.3 Zbývající organické látky obsažené v krevní plazmě
Jedná se o malé organické látky v krevní plazmě, jejichž význam na vlastnosti krevní plazmy je zanedbatelný. Patří sem látky jako například dusíkaté nebílkovinné látky, aminokyseliny, močovina, amoniak, bilirubin, glukóza a mnoho dalších organických sloučenin.

2.4 Anorganické látky v krevní plazmě
Nejdůležitější kation je sodíkový ion. Nejdůležitějšími anionty jsou chloridové a hydrogenkarbonátové anionty (HCO3)-. Mezi další anorganické látky obsaženy v krevní plazmě patří draslík, vápník, hořčík, fosfor, železo, jód a měď.


3. Tvorba krevních tělísek
Krevní tělíska: krevní destičky a červené a bílé krvinky mají omezenou délku života a musí se neustále obnovovat. Životnost krevních buněk se může pohybovat mezi několika hodinami, týdny až měsíci. Aby byly udržovány jejich standardní počty a funkce, musí produkce být stejná jako smrt. Pro stálé produkování krevních buněk musí existovat speciální krvetvorné kmenové buňky, které jsou neustálým zdrojem. Úplné schéma krvetvorby je podrobně ukázáno na obrázku č.3 v kapitole 7 - Bílé krvinky.

3.1 Krvetvorné kmenové buňky
Základní buňka, ze které se formují všechny krevní tělíska, se nazývá multipotentní kmenová buňka, z níž může vzniknout až 8 navzájem odlišných krevních linií. Kmenové buňky nelze rozlišit od ostatních typů jaderných buněk nacházejících se v krvetvorné tkáni, jsou to primitivní buňky, které se nediferencují. Každá kmenová buňka má dvě základní vlastnosti. Má schopnost sebe obnovy, mitotickým dělením se vytvoří nová kmenová buňka. Každá kmenová buňka má schopnost se diferencovat do stádia kdy z ní vzniká nová krvinka nebo megakaryocyt, který se následně rozpadá a utváří se krevní destičky.
Díky této sebe reprodukci se s věkem organismu nijak nemění počet kmenových buněk a je tak vytvořena trvalá zásoba pro vytváření a diferencování krevních tělísek.
U člověka probíhá krvetvorba po celý život v kostní dřeni.


4. Červené krvinky - erytrocyty
Červené krvinky nebo-li erytrocyty jsou nejjednodušší, ale svou funkcí nejdokonalejší krevní buňky. Jsou výborně přizpůsobené své funkci, transportují mezi plicními alveolami a tkáněmi dýchací plyny. Erytrocyty jsou bezjaderné buňky, takže se již nemůžou dále dělit a rozmnožovat. Mají okrouhlý a z vrchu i ze spodu mají prohlubně, tzv. bikonkávní tvar, který má větší povrch než koule o 30%, což umožňuje lepší difuzi kyslíku. Mimo červené krvinky normální velikosti se objevují i krvinky menší a větší. Erytrocyty obsahují nejvíce železa ze všech buněk nacházející se v lidském těle a skládají se z 60% vody a 40% sušiny, z čehož sušina je tvořena z 95% hemoglobinem. Muži mají obecně více červených krvinek než ženy, průměrná hodnota u mužů se pohybuje okolo 4,8x1012, kdežto u žen se průměrná hodnota pohybuje okolo 4,3x1012 krvinek na litr krve. Počet erytrocytů je téměř neměnná hodnota u dospělého člověka, jejich počet se ale může měnit. Na příklad při pobytu ve vysokých nadmořských výškách, kdy je tlak nižší dochází k jejich navýšení, vyšší počet červených krvinek se vyskytuje u novorozenců či těžce pracujících lidí, obecně výšení erytrocytů způsobuje nedostatek kyslíku."

Práce obsahuje obrázky, které zabírají cca 2 stránky v dokumentu.