"Antika (Antiqius - starý, starobylý)
Antika je pro své kulturní bohatství nejpodrobněji studovaným obdobím starověku.
Řekové byli tvůrci hláskového písma, půvabné, zlidštěné mytologie a uměleckého odkazu výtvarného i literárního. Kromě krásné mytologie přinesli i filozofické myšlení, které se stalo nezávislé na náboženských představách. K největším centrům antické kultury patřila mimo Athény a Řím i maloasijská města Pergamon a Milétos, známá filozofickými školami, nebo egyptská Alexandrie s proslulou knihovnou.
Řecké antické dějiny řadíme do čtyř období: 1) archaické období (8-6. stol. př.n.l.) 2) atické období (5-4 stol.př.n.l.) 3) helénistické období ( do r. 33 př.n.l.) 4) římské období
Antická mytologie
Celou antiku duchovně sjednotila mytologie, doplnila starověkou představu o světě, jeho vzniku a řádu. Hierarchie božského Olympu připomínala hierarchii řecké společnosti. Řecké bájesloví, spolu s plejádou bohů, titánů a lidských hrdinů převzali Římané, jen jim dali jiná jména. Z počátečního chaosu se zrodila Gaia (Země) a Uran (Nebe), ti zplodili Krona a Reu, kteří dali život druhé generaci bohů, kteří už vládli světu. Zeus (nejvyšší bůh) jeho manželka Hera (ochraňovala manželství). Hefaistos (bůh ohně a kovářství), Prométheus (bůh vodstva), Démétér (bohyně plodů), Hestia (bohyně rodinné pohody), Áres (bůh války), Artemis (bohyně lovu), Apollón (bůh slunce), Afrodité (bohyně lásky a krásy), Eros, Pallas Athéna (bohyně moudrosti), Dionýsos (bůh vína a veselí). Bohům byly přisuzovány lidské vlastnosti, sami se stali mnohdy obětí vlastních nedostatků, vášní a neřestí.
Literární vývoj starověkého Řecka
Z nejstaršího období řecké civilizace mnoho písemných památek nezůstalo.
V 8. století př.n.l. vstoupili Řekové do období archaického a úroveň jejich kultury se výrazně zvýšila. Začali používat nové fénické písmo, které zdokonalili a upravili do podoby vlastní hláskové abecedy.
Starořecké eposy
V archaickém období byl nejvíce psán epos, jehož ustálenou formu Řekové přijali především z blízké Mezopotámie.
Řekové milovali především epos hrdinský , který zpravidla líčil statečnost mytických bojovníků při válečných výpravách. Náboženské a filozofické látky o vzniku světa a zrození bohů zajímaly zase autory eposu didaktického.
HOMÉR - neví se přesně kdy žil ani odkud pochází, svá díla psal hexametrem (šestistopé verše charakteristické pro řeckou a latinskou epiku), napsal dvě světoznámá epická díla: Ílias - je přímo spjata s dobýváním města Tróje, z desetiletého obléhaní Tróje je zde zachycen jen malý kousek na jejímž počátku byla odvetná výprava za únos krásné Heleny, manželky spartského krále Menelaa, řecký bojovník Achilles trucuje kvůli sporům s velitelem vojsk Agamemnonem do té doby než je zabit jeho přítel Patrokles"

Důležité pojmy jsou zvýrazněny tučně.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ