"- konec 14. stol – pol. 15. stol.
- z literatury mizí duchovní a rytířská epika, středověké drama, světská lyrika a do popředí se dostává satira, duchovní píseň, traktát (středověká náboženská úvaha), kronika a kázání
- vrcholí proces počešťování, demokratizace literatury a laicizace

1)Předchůdci Husovi
- většinou kazatelé, usilují o nápravu společnosti Na náboženském podkladě
- JAN MATĚJ Z JANOVA – učenec, psal latinské spisy, jeho spisy ovlivnily Mistra Jana Husa
- KONRÁD WALDHAUSER – kazatel německého patriciátu a univerzitních studentů (pozván Karlem IV)
- JAN MILÍČ Z KROMĚŘÍŽE – český kazatel (v kapli Betlémské), nejradikálnější, největší vliv měl na chudinu, měl vliv na T. Štítného a později na Husa
- TOMÁŠ ŠTÍTNÝ ZE ŠTÍTNÉHO – bez teologického vzdělání, zchudlý šlechtic, píše česky, zpřístupnil nejvyšší soudobou vzdělanost širšímu okruhu čtenářů, psal sborníky a traktáty:
- Knížky šestery o obecných věcech křesťanských – tento spis se týkal nejen věcí křesťanských, ale i praktického života
- Řeči besední – o základech věrouky
- Řeči sváteční a nedělní – výklad části evangelia

2) MISTR JAN HUS (asi 1370 – 6.7.1415)
- narodil se v Husinci u Prachatic, pocházel z chudé rodiny, studoval na pražské univerzitě, pak univerzitní mistr, vysvěcen na kněze a pak rektor univerzity, kázal v Betlémské kapli – česky
- v jeho dílech vyvrcholily reformační snahy, ovlivněn názory Milíče, Johny Wickliffa (mistra oxfordské univerzity)
- měl spory s církví kvůli obhajobě Wicliffa, kritice církve (prodávání odpustků, bohatství církve, mravní zkaženost církve, proto vypovězen z Prahy a dán do klatby (nemohl vykonávat církevní úkony), proto žil na jihu Čech a kázal na Kozím hrádku a na Krakovci
- r. 1414 ho vyzval císař Zikmund, aby se ospravedlnil před církevním koncilem k tomu ale nakonec nedošlo, byl tam ale uvězněn a 6.7.1415 upálen v Kostnici
- díla: latinsky a česky
-latinsky – pro učence
- O církvi – popírá papežovo postavení (není třeba poslouchat ani papeže pokud nežije v souladu se zásadami křesťanství), hlavou církve je Kristus a příslušníkem ten, kdo nemá hřích,
- česky – pro lid
- Výklad Viery, Desatera a Páteře – vyklad 3 modliteb, úvahy o mravním životě a kritika společnosti
- Knížky o svatokupectví – ostrá kritika církve – prodávání odpustků, braní poplatků za náboženské úkony – křtiny, svatby, pohřby, obohacování církve, rozmařilý život kněží
- Postila –kázání, která následovala při nedělních mších po přečtení části evangelia jako výklad evangelia (post illa verba = po oněch slovech)
- O šesti bludech – o vztahu církve a normálního života
- listy z Kostnice = Husovy listy – dopisy, které psal svým přátelům, univerzitním mistrům a žákům z Kostnice, v nich se stále zasazoval o pravdu a spravedlnost, ale zároveň přiznává, že není neomylný
- zásluhy o český jazyk:
- O pravopise českém – pravopis spřežkový, (spřežkami se vyjadřovala délka samohlásek (aa, zz) nahradil diakritickým ( rozlišující se znaménky – dlouhé samohlásky označoval čárkou, měkké souhlásky tečkou, např.: (žádá – zzaadaa => zádá), odstranil archaismy, nahrazoval německá slova českými
- význam:
- urychlil vyvrcholení odporu proti církvi, odhaloval příčiny společenských nedostatků"

Zpracováno formou odrážek, důležité informace jsou zvýrazněny tučně nebo barevně.